Bílovec: Jak přežít díky cvrčkům a jak nakrmit kalifornské žížaly?

21.01.2019 19:06

Ne všichni gymnazisté umějí krmit kalifornské žížaly, preparovat cvrčka, založit vermikompost či zjistit složení vody. Ne každá škola totiž spolupracuje s Hornicko-geologickou fakultou VŠB-TUO. Gymnázium Mikuláše Koperníka v Bílovci se však rovnou zapojilo do pilotního projektu.

Bílovec: Jak přežít díky cvrčkům a jak nakrmit kalifornské žížaly?
Foto: bilovec.cz
Popisek: Bílovec

V bíloveckém gymnáziu totiž pedagogové a doktorandi ze zmíněné fakulty vedou od října loňského roku kroužek s názvem VŠ NANEČISTO s katedrou environmentálního inženýrství. „Je to náš pilotní projekt. Při výběru partnerské školy jsme vycházeli z toho, že právě na bíloveckém gymnáziu studovali naši dva úspěšní doktorandi, z nichž jeden, vlastně jedna, je nyní v Bílovci lektorkou kroužku,“ informuje vedoucí katedry Silvie Heviánková. „Vybrali jsme několik tematických okruhů, jejichž prostřednictvím chceme studentům co nejpřitažlivější formou pokusů v laboratoři, ukázek v přírodě, exkurzí a besed prakticky přiblížit, co všechno mohou na naší katedře studovat. Už dlouhodobě totiž pociťujeme, že jsme pro výběr vysokoškolského studia až druhou volbou. A my bychom toto pořadí chtěli obrátit," akcentuje s tím, že se stejným cílem bude 25. ledna organizován také den otevřených dveří fakulty.

Docentka Heviánková upřesňuje, že deset účastníků kroužku se kromě jiného dozvědělo, jak přežít jako Robinson v divočině, co je v naší přírodě i v bezprostředním okolí školy jedlé, a po kterých rostlinách nebo bezobratlých živočiších v případě nouze sáhnout. V dalším tematickém okruhu zakládali studenti vermikompost, který díky působení vyšlechtěných kalifornských žížal získá ty nejcennější živiny. A hlavně nepotřebuje velký prostor. V bíloveckém gymnáziu ho mají ve dvou plastových kbelících a žížaly krmí organickým odpadem – slupkami z ovoce a zbytky potravin ze svačin. Jedním z tematických okruhů byl také rozbor studniční, povrchové a pitné vody a úprava vzorků vody například chemickým srážením a iontovou výměnou. „Cvičení jsme prováděli ve školní laboratoři, potřebné přístroje si vozíme s sebou, například spektofometr, testovací sady s barevnými komparátory, přenosný turbidimetr. Studenti se také dozvěděli, že nejkvalitnější pro pitný režim je právě kohoutková voda," vysvětluje Petra Malíková z katedry environmentálního inženýrství.

„Životní prostředí mě hodně zajímá, hlavně zacházení s odpady. Proto mne snad nejvíce zaujal tematický okruh o vermikompostování, hned jsem začala přesvědčovat rodiče, abychom si tento kompost založili. Bydlíme na vesnici a na zahradě bychom ho perfektně využili. Láká mě i to, že založení je naprosto jednoduché, pořizovací náklady nejsou vysoké, kalifornské žížaly se dají leckde snadno koupit. Rodiče se trošku obávají mušek octomilek, které se někdy u tohoto kompostů drží, ale vysvětlila jsem jim, že to je úplně zanedbatelná věc," říká šestnáctiletá Johanka Vajdová, která by chtěla obor se zaměřením na životní prostředí studovat i na vysoké škole.

Další zajímavá témata v příštím pololetí

Sedmnáctiletý Adam Širůček, student třetího ročníku, se na kroužek přihlásil hlavně proto, že k jeho oblíbeným předmětům patří chemie a biologie a zajímá se o přírodovědná témata. „Baví mne, že nám lektoři přednášejí zábavným stylem, navíc si leccos prakticky vyzkoušíme. Například jsme přímo v laboratoři zkoumali složení vody, kolik obsahuje dusičnanů, amoniaku a dalších látek. To se mi bude hodit i v běžném životě, máme doma studnu, tak si udělám sám rozbor vody i její případnou úpravu. A zaujala mě i další témata, například co obsahují a jak se čistí odpadní vody v kanalizaci pod městy, co dělat, když se ocitneme v divočině, abychom přežili, anatomie určitých členovců," dodává Adam, jenž biologii uplatní při studiu na medicíně, na kterou se chce za rok přihlásit.

A další neméně zajímavá témata na účastníky kroužku čekají i v dalším pololetí. Třeba v okruhu z biotechnologie se dozvědí to základní o řasách, houbách a sinicích a také, co všechno je na běžných předmětech z pohledu mikrosvěta, třeba na displeji mobilu. A pod rentgenovým spektrometrem budou zkoumat vlastnosti různých materiálů, otestují si třeba zlaté náušnice, stříbrný prstýnek, židle, zjistí, co obsahuje písek, a kde všude se v přírodě pohybují těžké kovy, nebo jak mikroorganismy způsobují korozi materiálů, třeba betonu. Začátkem února navštíví účastníci kroužku katedru environmentálního inženýrství, kde se v laboratoři vyzkoušení proces flotace uhlí. A další exkurze a besedy na žáky čekají například ve spalovně odpadů, úpravně vody, v planetáriu, na haldě Ema, v Landeku.

„S kroužky organizovanými pracovišti Vysoké školy báňské máme už dlouholeté a velmi dobré zkušenosti. A tak jsme v tomto školním roce nově tuto spolupráci rozšířili ještě o kroužek environmentální. Žákům představuje životní styl, jehož základem je šetrné zacházení s přírodou, což vnímám jako nesmírně důležité," dodává ředitel gymnázia Pavel Mrva s tím, že zajímavosti z environmentálního inženýrství představí zástupci katedry také 29. ledna na dni otevřených dveří Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Olomouc vydává svou první bankovku, slavit bude i koncertem a přehlídkou kinematografie

10:23 Olomouc vydává svou první bankovku, slavit bude i koncertem a přehlídkou kinematografie

Hudbou, filmy, workshopy a diskusemi, ale také úplně prvním vydáním sběratelské eurobankovky oslaví …