Protižidovský pogrom, při němž zahynulo asi sto Židů a desítky tisíc jich bylo zatčeno a internováno v koncentračních táborech a při němž bylo zničeno více než tisíc synagog a několik tisíc židovských obchodů, vešel do dějin pod názvem Křišťálová noc. Ta se stala předzvěstí budoucích hrůz holocaustu, které za okupace zasáhly v plné síle také Brno, kde žila početná židovská komunita.
V 90. letech minulého století napadlo německého umělce Guntera Demniga, jak o nevýslovných hrůzách holocaustu promluvit originálním a symbolikou naplněným způsobem. V roce 1995 vsadil do dlažby v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně první tzv. Stolpersteine – malé krychle z betonu o hraně 10 cm, kde je připevněna mosazná destička s údaji o oběti nacistické genocidy. Kameny paměti či zmizelých a v doslovném překladu „kameny, o které je možno zakopnout“ (stolpern – klopýtnout, zakopnout; stein – kámen) jsou umístěny před posledním bydlištěm obětí a symbolicky jsou v nich obsaženy jejich osudy. Myšlenka nalezla širokou podporu a dnes už můžeme najít několik desítek tisíc kostek ve stovkách evropských měst, včetně Brna.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.




