Současné divadlo bylo v novostavbě spolkové tělocvičny vybudováno v roce 1931. Od té doby se v Panské ulici zabydlelo a od roku 1932 budova s menší přestávkou během války slouží divadelnímu provozu dodnes.

I když je jasné, že stávající budova má své provozní nedostatky, Českolipané, mající divadelní představení rádi, desítky let do této budovy chodí a na svoje divadlo nedají dopustit. Prostě divadlo do Panské ulice neodmyslitelně patří. Město se proto rozhodlo uchovat tradici a stávající divadlo zrekonstruovat.

Muzikály? Opery? To těžko, město neufinancuje stálé soubory

Česká Lípa, vzhledem k počtu obyvatel, pravděpodobně nikdy nebude mít vlastní stálou scénu, a proto je divadlo koncipováno zejména jako prostor pro hostující divadelní soubory a místní ochotníky, kde nároky na scénickou technologii jsou úměrné tomuto typu vystoupení. 

V tomto kontextu je jakékoli srovnávání s plzeňským divadlem zcela mimo. Architekt Pavljuk poukazuje na to, že by se v jeho novém divadle mohly hrát opery, muzikály. Mohly, pokud by Česká Lípa měla stálý činoherní soubor, ale i soubor opery a soubor muzikálu. A to je naprostá utopie. Za muzikály a operou se jezdí do Prahy, jedině že by pan Pavljuk dokázal veškerý sbor např. opery Národního divadla, včetně kulis, dovézt na jeden večer do České Lípy... K uvažovanému natáčení televizních pořadů se nemá cenu snad ani vyjadřovat, nebo běží někde nějaký pořad, který televize vysílají z divadla mimo Prahu, Brno, Ostravu? Doba Karla Gotta ve Slaném je nenávratně pryč.