Na místě již zdemolovaného areálu někdejšího pivovaru nad zimním stadionem by mohly vyrůst moderní Městské lázně. Stávající krytý plavecký bazén na 6. základní škole bude totiž kvůli dožívající technologii i celkově nevyhovujícímu technickému stavu brzy potřebovat zásadní rekonstrukci. „Ta by podle zpracované studie měla přijít v maximalistické variantě až na 100 milionů korun. Kvůli dispozičnímu řešení by však bazén ani po takto významné investici neodpovídal dnes běžným standardům. Jako vhodnější a zároveň efektivnější varianta se nám proto jeví výstavba nového bazénu,“ vysvětlil starosta města Pavel Vanoušek.

Město má již k dispozici ekonomicko-provozní analýzu zvažovaných Městských lázní, kde jsou detailně vyčísleny náklady jak na samotnou výstavbu, tak na následný provoz. Městské lázně jsou zde navrženy ve třech různých variantách s náklady na výstavbu od 190 do 250 milionů korun. „Jednotlivé varianty se liší zejména v tom, jak je vyřešeno parkování. V té nejdražší variantě se počítá s podzemními garážemi, v nejlevnější s parkováním mimo objekt,“ upřesnil místostarosta. „Z analýzy dále vyplývá, že by město muselo provoz Městských lázní dotovat částkou mezi 3 - 5 miliony korun ročně při konvenční dodávce tepla z kotelny v Riegerově ulici. V úvahu však přichází například využití zbytkového tepla ze sousedního zimního stadionu nebo napojení na plánované zařízení na energetické využití odpadu, což by provozní náklady ještě více snížilo,“ doplnil starostu místostarosta Tomáš Linda.

Na provoz stávajícího bazénu, který byl postaven na začátku 70. let, město ročně přispívá zhruba šesti miliony. „Do nezbytných oprav jsme už navíc museli investovat řádově desítky milionů. Některé práce, jako například opravy palubovky v tělocvičně nad bazénem nebo sádrokartonových obložení, se kvůli nevhodnému řešení celého objektu a pronikání vlhkosti musí neustále opakovat. To jsou další důvody, proč by podle nás byla výstavba nového bazénu s nízkými provozními náklady vhodnějším řešením než rekonstrukce stávajícího,“ uvedl Tomáš Linda.    

Analýza odpovídá také na to, jak by měl nový vodní areál vypadat. V úvahu přitom byly brány zkušenosti z mnoha podobných zařízení v tuzemsku i sousedním Německu. Důraz byl vedle toho kladen i na maximální efektivnost budoucího provozu. „Počítáme s tím, že by součástí areálu byl 25metrový bazén dle parametrů mezinárodní plavecké federace. Původně jsme sice chtěli padesátku, ale ta je provozně čtyřikrát dražší. Kvůli velmi vysokým provozním nákladům nepočítáme ani s venkovním bazénem. Vedle vlastního bazénu by Městské lázně měly nabídnout také wellness provoz s pěti druhy saun, relaxační vířivky, brouzdaliště a menší bazén pro děti i restauraci, odkud by rodiče viděli na dětskou část. Vítaným bonusem by určitě bylo i použití bezchlórové technologie, kdy by se voda čistila ionizací,“ doplnil místostarosta Linda. „Nepočítáme naopak s tobogánem a podobnými atrakcemi. Nechceme v tomto směru konkurovat například Aquaforu v nedalekých Františkových Lázních. Občanům chceme nabídnout kvalitní bazén se zázemím pro relaxaci a odpočinek.“

Nový bazén by měl velmi dobrou polohu nedaleko centra města i vlakového a autobusového nádraží. „Vznikla by linie sportovišť - zimní stadion, bazén a sportovní hala s fotbalovým stadionem. Je zde i vysokoškolská kolej, kde by mohli být v případě pořádání soutěží, soustředění či závodů ubytováni sportovci,“ řekl místostarosta. „Koncentrace sportovišť by mohla být i velmi dobrým zázemím pro rozvoj sportovních tříd na 5. a 6. základní škole.“

Analýza řeší také to, jak by mohly být využity prostory stávajícího bazénu. „Velmi zajímavě vypadá možnost, vybudovat tady kryté sportoviště pro stále populárnější beachové sporty. Moc takových sportovišť u nás není, navíc by to nekonkurovalo nabídce nedaleké sportovní haly. Zájemci by si mohli beachové sporty zahrát i mimo letní sezónu.“ dodal místostarosta.

S analýzou se již seznámili členové rady města, kteří si vyžádali její dílčí doplnění. „Následně bude materiál předložen do zastupitelstva, které bude muset rozhodnout, jestli v přípravě tohoto projektu pokračovat. Se zahájením projektové přípravy počítá i střednědobý rozpočtový výhled. S hotovou projektovou dokumentací bychom se už mohli ucházet o získání dotačních prostředků,“ uzavřel Tomáš Linda.

Dalšími variantami zajištění financování je vedle získání dotace také realizace takzvaného PPP projektu se zapojením soukromého subjektu, případně i přijetí úvěru poté, kdy bude splacen úvěr na rekonstrukci Kulturního centra Svoboda, tedy po roce 2017.

Ing. Tomáš Ivanič, redaktor Chebských radničních listů