Loňská těžba dosáhla 171,5 tisíc kubíků. To je pětinásobek předchozích ročních průměrů. Letos v prvním čtvrtletí vytěžili už víc jak 70 tis m3 kůrovcového dříví.
Správa městských lesů (SML) se potýká se třemi kritickými krizovými faktory. Koronavirovou pandemií, kůrovcovou kalamitou a suchem. Zatímco problémy s nedostatkem vláhy zatím očekává, následky řádění kůrovce i vliv koronaviru na obchodní společnost města Jihlavy dopadají v plné síle.
Největším problémem z hlediska pandemie a s ní spojeného nouzového stavu jsou výpadky v odbytu dřeva. „V posledních dnech nám největší výpadek v odbytu dřeva způsobilo omezení tzv. pendlerů, protože náš největší odběratel kulatiny z Rakouska kvůli tomuto opatření musel zastavit výrobu,“ uvedl jednatel SML Václav Kodet. K tomu je potřeba připočíst, že ceny dřeva oproti předcházejícímu čtvrtletí opět poklesly. To znamená, že nemálo sortimentu cenově klesá pod výrobní náklady. Zatím nejsou jasná pravidla pro žádosti o finanční náhradu za rok 2019. Společnost zatím požádala o kompenzace kvůli kůrovcové kalamitě za roky 2017 a 2018. Zatím ale od státu žádné peníze nedostala.
Kvůli nouzovému stavu má SML omezenou úřední dobu v kancelářích na hřbitově a v sídle společnosti, neprovozuje veřejná WC na hřbitovech vyjma konání pohřbů a rozloučení a dodržuje všechna vládní opatření týkající se maloprodeje ve dvou provozovnách prodeje květin. Zaměstnanci důsledně dbají na zvýšenou dezinfekci prostor, zvláště pak kaple na hřbitově. Několik pracovníků je podle jednatele Václava Kodeta kvůli péči o děti na OČR a nemůže chodit do zaměstnání a stejně jako v mnoha dalších odvětvích se i SML musí vypořádávat s velmi špatnou dostupností kvalitních respirátorů.
„V lese jsou pozastaveny těžební práce a to jednak z důvodů dopadu opatření na smluvní partnery společnosti, ale zároveň kvůli intenzivnímu zalesňování kalamitních holin, které má na svědomí kůrovec,“ dodává Kodet. Přitom už v roce 2018 se těžba v lesích města oproti průměrné nebo plánované těžbě více než zdvojnásobila. Navíc dřevokazný brouk zapříčinil strmý pád cen dřevní kulatiny. Kvůli tomu hrozí i nedostatek provozních peněžních prostředků pro dlouhodobou pěstební činnost. Tu navíc do budoucna může zmařit sucho, neboť nově vysázené stromky potřebují pro zakořenění dostatek vláhy. „Zároveň má nedostatek srážek významný vliv na postup rozmnožování kůrovce na místech, která se mu zatím nepodařilo zasáhnout, a které mohou být suchem výrazně oslabeny,“ zdůraznil Kodet.
Zatímco desetiletý roční průměr těžby v letech 2008 až 2017 činil 34 tisíc kubíků dřeva a nikdy nepřesáhl 40 tisíc kubíků, v roce 2018 muselo být vykáceno už 80 tisíc kubíků a loňská těžba činila dokonce 171,5 tisíc kubíků. To je pětinásobek předchozích ročních průměrů. V prvním čtvrtletí letošního roku bylo vytěženo již více jak 70 tis m3 kůrovcového dříví.
Zároveň prudce klesla cena dřeva, takže tržby Správy městských lesů vůbec neodpovídají náročností a rozsahu lesních prací. Zatímco do roku 2015 se kulatina běžně obchodovala za ceny přesahující 1800 Kč, o dva roky později v roce 2017 už stěží přesahovala 1500 Kč za kubík. Loni klesly ceny dřeva na hodnotu 697 Kč/m3.
Kvůli kůrovci výrazně stoupá obnova lesních porostů a mění se i druhová skladba lesa. Obnovu přitom brzdí nedostatek sazenic. Desetiletý průměr obnovy lesa mezi lety 2008 až 2017, který činil dvacet hektarů ročně, v loňském roce SML překročila téměř čtyřnásobně, když obnovila víc než 75 hektarů lesních porostů. Vysadila na nich mnohem víc listnatých dřevin.
Při umělé obnově lesa teď činí poměr nově vysázených listnatých dřevin vůči jehličnanům 41:59. Z listnáčů jsou to především buky (14 %), javory (13 %) a duby (11 %) a z jehličnanů stále vede smrk ztepilý, který SML vysadila na ploše 30 % nově obnovených porostů.
SML provozuje i vlastní lesní školky a to ve Zborné, v Dlouhé Brtnici a na Nepomukách. Do budoucna chce SML mít co největší podíl sazenic z vlastní produkce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
