Výstupem projektu Jihlavské historické domy je nejen podrobná analýza jejich historického vývoje a architektonických hodnot, ale také architektonické a urbanistické studie využití, které zpracovávali studenti fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Součástí výstupů jsou i odborná doporučení k ideálním budoucím zásahům, rekonstrukcím a způsobům využití městských domů.
„Cílem projektu bylo zmapovat a prozkoumat čím vším vlastně Jihlava ve svém majetku disponuje, aby bylo možné dělat informovaná a strategická rozhodnutí, která maximalizují přínosy a vůbec potenciál historických domů a minimalizují škody i ztráty způsobované často neznalostí, či absencí nadhledu,“ vysvětlil řešitel projektu architekt Vratislav Zíka z VUT Brno.
„Poznatky, které jsme díky projektu získali, budeme moci dál využít – podobnou metodiku můžeme například aplikovat i na zbylé domy, což nám pomůže vytvořit koncepci pro celou Městskou památkovou rezervaci,“ doplnil náměstek primátora Martin Laštovička, který o Městskou památkovou rezervaci pečuje.
Domy, které unikly násilné modernizaci, v sobě uchovávají stopy všech předchozích stavebních fází, a to v mnoha případech až do doby založení města ve 13. století. Při citlivé rekonstrukci se tak i na první pohled zanedbaný až neobyvatelný dům, může opět stát městským palácem, jehož interiéry jsou
srovnatelné třeba s některými zámky.
Do projektu je kromě brněnské Fakulty architektury zapojena také nezisková organizace Archaia Brno, která na území Jihlavy již mnoho let provádí historické průzkumy a záchranné archeologické výzkumy. Statutární město Jihlava v projektu vystupuje jako aplikační garant a přispívá povinnou 20% finanční spoluúčastí, tedy 350 tisíci korun ročně. Zbývající část rozpočtu projektu je financována z dotačního programu na podporu společensko-humanitárního výzkumu, který vyhlásila Technologická agentura ČR (TAČR).
Rozmanité a plné překvapení
Z průzkumu vyplývá, že Jihlava vlastní velmi rozmanitý soubor domů. Každá budova v historickém centru města totiž představuje unikátní kombinaci historických vrstev a prakticky každý zkoumaný dům skrývá potenciální překvapení v podobě renesančních a barokních výmaleb, vyřezávaných stropů či původních konstrukcí.
„Protože jsou zkoumané domy obydlené, museli jsme se ve většině případů spokojit pouze s nedestruktivním průzkumem a prostorovou analýzou na základě přesného zaměření domů pomocí 3D laserového skenování. Tato metoda nám pomohla rozklíčovat na první pohled nepozorovatelné stopy historického vývoje domů i potenciální výskyt skrytých historických konstrukcí,“ doplnil Zíka.
Zjednodušeně by se daly domy v majetku města rozdělit do tří hlavních skupin podle míry jejich historické hodnoty: Domy nejvyšší historické hodnoty, kde se dochovalo velké množství původních prvků, domy adaptované na nájemní bydlení před světovými válkami ještě na principech tradičního stavitelství a domy částečně či zcela znehodnocené necitlivými moderními rekonstrukcemi.
Co s domy dál?
Jelikož je každý dům unikátní z hlediska vnitřního uspořádání i cenných autentických konstrukcí a detailů, tak poskytuje i jiné možnosti využití a nároky na adaptaci. Při doporučení ideálního způsobu využití a rekonstrukce architekti vycházejí v první řadě ze stavební podstaty konkrétního domu, jeho historických hodnot i potenciálu vnitřní struktury a prostorů pro navrhované úpravy. Zásadní roli hraje v procesu vymýšlení ideální náplně a podoby domu i jeho umístění v rámci města.
„Cílem je, aby byly minimalizovány destruktivní zásahy do historických stavebních konstrukcí a aby byl zajištěn finančně udržitelný způsob využití a rekonstrukce nejcennějších domů. Pokud návrh rekonstrukce vychází z dobré a informované znalosti budovy, je možné minimalizovat ztráty původního materiálu, konstrukcí či povrchových úprav. To je obzvlášť důležité nejen pro zachování historického rázu domů a centra města, ale také k uchování dnes vzácných dokladů minulosti,“ doplnil architekt.
Projekt má mnoho různých výstupů, od souhrnné výzkumné zprávy, přes odborné mapy až po veřejnou výstavu. Pro magistrát je však asi nejvýznamnějším výstupem soubor dokumentací k jednotlivým domům, který obsahuje přesná 3D data z laserového zaměření, vektorové stavební plány současného stavu, stavebně historický průzkum a vyhodnocení památkových hodnot a technického stavu. Ve většině případů výstupy obsahují také architektonickou studii nebo alespoň doporučení k budoucí rekonstrukci.
„Město jako investor má oproti soukromým vlastníkům obrovskou výhodu v tom, že vlastní více domů a má možnost pro konkrétní záměr vybrat nejvhodnější dům a realizovat rekonstrukci tak, aby se z historického domu zachovalo maximum. To je nejen lepší řešení z hlediska památkové péče, ale také z hlediska finančního, kde platí, že méně zásahů znamená více hodnoty,“ doplnil Zíka.
Nejdůležitější doporučení plynoucí z výzkumu byla navíc již zapracována do připravovaného Strategického plánu města Jihlavy 2022-2032, a mohou také posloužit jako podklad k zadání regulačního plánu centra města.
„Doufáme, že výsledky projektu povedou ke kvalitativnímu rozvoji města. Zde je ale nutné zdůraznit, že proces obnovy historických domů i centra města je během na dlouhou trať, příprava projektu rekonstrukce se počítá na roky, investice na desítky milionů a celkový cíl na desetiletí,“ doplnil Martin Laštovička.
Výstava Jihlavské historické domy
Závěry čtyřletého výzkumného projektu představí veřejnosti výstava plánovaná na závěr tohoto roku. Základní informace o zkoumaných domech budou prezentovány přímo na fasádách jednotlivých domů, a to se stručným popisem i výkresy. Vznikne tak nová naučná stezka historickým centrem Jihlavy, která představí nevýznamnější domy v majetku města. Trasu propojující jednotlivé domy i jejich stručné popisy najdete již nyní na stránkách města ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
