Krnov: Městské lesy prořídly, odumírají hlavně smrky

22.08.2016 9:17 | Zprávy

Výrazná absence srážek, mírné zimy a zvyšující se průměrná roční teplota. To jsou faktory, které mohou za pokles hladiny spodní vody v půdě a za zhoršující se zdravotní stav dřevin.

Krnov: Městské lesy prořídly, odumírají hlavně smrky
Foto: Krnov.cz
Popisek: Krnov
Usychají zejména smrky, které navíc decimuje václavka a kůrovec. Své o tom vědí lesníci z Lesní správy města Krnova. Vloni kvůli tomu vytěžili dvaapůlkrát více dříví, než v předchozím roce. Ani letos situace není lepší. Navíc se musejí vypořádat s finančně nákladnou obnovou vytěžených ploch.

„Suchem jsou oslabeny všechny dřeviny, ale smrk má plošný a mělce ukotvený kořenový systém, a proto je touto změnou přírodních podmínek postižen nejvíce. Oslabené stromy jsou potom náchylnější k napadení houbou václavkou a kůrovci. Ostatně václavka smrky na Bruntálsku oslabuje významně již více jak deset let,“ uvedl jednatel společnosti Ivan Vrátný. Situaci v loňském roce ještě zhoršil semenný rok, protože tvorba semen strom také výrazně oslabuje, a přemnožení nepůvodního druhu kůrovce - lýkožrouta severského. „Ten má od našeho hlavního škůdce lýkožrouta smrkového odlišný vývoj. Napadá střední část kmene stromu, čímž je ztíženo jeho monitorování, a jeho vývoj je tak rychlý, že po jeho dokončení jsou napadené stromy ještě zelené. Mladí brouci nenapadají sousední stromy, ale „rozsévají“ se po velké ploše lesních porostů,“ vysvětlil Ivan Vrátný.

V loňském roce došlo k výraznému napadání porostů kůrovcem na přelomu měsíce července a srpna, kdy suché a teplé počasí vytvářelo pro jeho vývoj ideální podmínky. Napadené stromy se musely urychleně z lesa odstranit, k čemuž lesní správa povolala dva harvestorové uzly – speciální těžební stroje s vyvážecími traktory. „Celkem jsme v roce 2015 vytěžili 52 tisíc kubíků. Kůrovcem napadené dříví je ale znehodnoceno zamodráním a případně zapařením, což má vliv na jeho zpeněžení. Cena takovéto kulatiny k pilařskému zpracování je o 500 až 700 korun nižší, než u dříví bez napadení. V letních měsících navíc vytěžené dřevo rychle vysychá a praská. Při větším rozpraskání přechází kulatina k pořezu do kvality vlákniny na výrobu papíru, a to za cenu opět o 500 až 600 korun nižší. Proto je potřeba dřevo po vytěžení co nejrychleji vyexpedovat z lesa k odběratelům,“ řekl jednatel a upřesnil, že cena za kubík zdravého dřeva se pohybuje kolem 2100 korun. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Zdravé školní jídelny a kvalitní výživa od útlého věku

Jsem jedině pro, ale uvědomujete si, že právě zdravou stranu si čím dál víc lidí nemůže dovolit? Vždyť už teď řada rodičů nemá ani peníze na školní obědy, a jestli by byli kvalitnější, což jsem pro, asi by byli i dražší, a tím pádem na ně nebude mít ještě víc lidí. Nebo máte snad řešení? Jaké?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pardubice: Po úspěšné premiéře se chystá druhá dražba odtažených vozidel

19:10 Pardubice: Po úspěšné premiéře se chystá druhá dražba odtažených vozidel

Po loňské premiéře, kdy měla první veřejná dražba odtažených vozidel v Pardubicích velký ohlas, chys…