Vážení a milí čtenáři našich ParlamentníchListů.cz, pro mne média, které si zachovává svůj nezávislý glanc a nezasahuje jakýmkoliv způsobem autorům do jejich článků. Zkrátka a dobře, rád sem píši a mám svoje 14denní okénko Pohled selským rozumem. Předmětem dnešního „Pohledu“ je špatné směřování Evropské unie, které profesor Jan Keller zde před týdnem nazval asistovanou sebevraždou. Pana profesora sociologie a filozofie si velmi vážím. Dříve jsem s ním, v návaznosti na svoje druhé, rovněž i sociologické vzdělání, odborně spolupracoval a rád bych na jeho vynikající článek reagoval, respektive se vyjádřil ke třem zásadám Evropské unie, které popisuje.

Profesor Keller: zvyšování výdajů na zbrojení, válečné konflikty, sankce…

Za prvé je to podpora míru a obava z ruské agrese. Domnívá se, že vyvolávání psychózy, zvyšování výdajů na zbrojení, dnešní termín výdaje na obranu, je potřebné pouze pro zbrojaře, zbrojní kapitál a žádné slovní konstrukce o obraně na tom nemohou nic změnit. Historie vojenských válečných konfliktů v druhé polovině minulého století, tedy doba, kterou jsme zažili a pamatujeme ji, nás o tom jasně přesvědčuje.

Druhým bodem drsného článku pana profesora Kellera jsou otázky zajištění dalšího růstu EU v dnešním krajně nestabilním světě – válečné konflikty (Ukrajina) a navazující sankce, které snižují objem mezinárodního obchodu a s tím i ekonomiku zemí unie. Profesor Keller mluví o směřování k hospodářské sebevraždě. Musím podtrhnout, že když je zakázáno o tomto rodícím se průšvihu, který skončí hospodářským kolapsem, mluvit, tak tento proces jenom pojistíme a urychlíme a pojem „asistovaná sebevražda“ pana profesora není přehnaný, ale je vystihující.

Malý příklad z našeho zemědělství. Uvádí se, že soběstačnost vajec je 80 procent. Skutečnost je ale taková, že soběstačnost je 57 až 60 procent a zbytek dovážíme z Litvy, Polska a Ukrajiny. Dříve totiž byly chovy i na venkově na dvorcích – ty se počítají, už tam nejsou a my rušíme chovy v klecích a vejce z klecí ze zahraničí dovážíme.

Aby se členskou zemí EU mohla stát Ukrajina…

No a třetí bod je pojem dvourychlostní Evropy, což je pojem, pokud by byl členskými zeměmi EU přijat, tak by dosavadní základní principy unie byly škrtnuty a prosadila by se politika a ekonomické zájmy několika zemí unie, například Německa, Francie, Polska, Nizozemí… To by byla první rychlost, respektive uskupení, udávající směr a vývoj s tím, že další země by tento model přijaly a respektovaly. A proč takové radikální zásahy? Jednoduše proto, aby se členskou zemí EU mohla stát Ukrajina. Ukrajina se svými zdroji levné pracovní síly, se svými zdroji surovin, energie a Ukrajina s obrovskou investiční potřebou. Samozřejmě, až skončí válka s Ruskem, které by se rázem stalo sousedem EU. Domnívám se, že tyto skutečnosti jsou důvodem, proč Putin s ukončením války nijak nespěchá. Sečteno a podtrženo, EU vstoupila do klíčového období své existence a zdá se, že řekněme k určitým reformám musí dojít. Je otázka, zda na to současná Evropská komise, v čele s Leynovou, má. Já se domnívám, že nikoliv a že první reforma, tedy personální, by měla začít právě tam.

Jan Veleba

exprezident Agrární komory ČR a člen Klubu 2019