Takoví lidé pak hledají způsob, jak se svého mazlíčka zbavit a mnohdy zvolí i velmi otřesné způsoby. Nejen opuštění psi, ale i o další zvířata pak skončí v útulku, kde čekají na někoho, kdo se jich ujme a poskytne jim nový domov. Správcem toho mosteckého útulku je již více než dvě desetiletí ANTONÍN ŠLÉGR, který péči o zvířata zasvětil celý svůj život.
Od veterinárního technika ke správci útulku
Antonín Šlégr se narodil v Lounech a až do svých dvaceti let žil v nedaleké Smolnici. Absolvoval dvě střední školy, zemědělskou v Žatci a veterinární v Dukovanech. O tři desetiletí později pak absolvoval i obor lesnictví na České zemědělské univerzitě. Mezitím se stačil oženit a společně s manželkou Alenou, s níž je již 37 let, vychoval dva syny, Dalibora a Pavla. Radost jim dělá i vnučka Alenka.
Hned po maturitě v roce 1978 nastoupil jako veterinární technik s vlastním obvodem. Po zrušení okresní veterinární správy v roce 1992 založil a vedl soukromou praxi. Během osmnácti let se setkal s mnoha případy opuštěných a týraných psů, proto se rozhodl, že svůj život zasvětí péči o tato zvířata. V červnu 1996 se proto stal správcem městského útulku.
„Útulek tehdy sídlil v budově vlastněné Policií České republiky, která byla v havarijním stavu. Kapacita tohoto útulku byla naprosto nedostatečná a podmínky pro zvířata i lidi zde byly otřesné. Od začátku jsem se proto snažil získat odpovídající prostory, což se mi podařilo na podzim roku 2002, kdy jsme se přestěhovali do stávajícího městského objektu v Rudolicích. Přešli jsme doslova z pekla do nebe,“ vzpomíná Antonín Šlégr.
Psi, kočky i ptáci
Nové prostory mají samozřejmě výrazně větší kapacitu než ty původní. Pro psy je zde k dispozici dvacet standardních a šest karanténních kotců určených pro 50 psů. Vzhledem k rozlehlosti výběhů však v případě potřeby pojmou daleko více zvířat. Azyl v útulku mohou navíc najít i kočky ptáci. Standardně v útulku během roku přijmou i vydají zhruba 350 – 400 psů, 100 koček a 30 ptáků.
„Návratnost původnímu majiteli dosahuje v současnosti 35 % a neustále se zvyšuje. Doufám, že tento pozitivní trend zůstane zachován. To však neznamená, že bychom se nesetkávali s otřesnými případy. Naposledy na začátku února se řady našich psů rozrostly o čtyři štěňata, která někdo pohodil v pytli na Lajsníku. Nepochopím, co lidi k takovému odpornému jednání vede. Pokud jsou schopni je dopravit na Lajsník, mohli je stejně tak přinést rovnou k nám. Rádi bychom se jich ujali a nic bychom po jejich majiteli nechtěli,“ zdůrazňuje správce útulku.
Více než 90 % opuštěných zvířat přiváží do útulku městská policie. Po příchodu jsou umístěna na týden do takzvané karantény, aby si zvykla a bylo možné zjistit, zda jsou zdravá a jak s nimi nejlépe jednat. Právě během tohoto období se největší část psů podaří vrátit jejich majiteli. V opačném případě je čeká odčervení, odblešení a očkování.
„Trochu jinak je tomu u koček a ptáků. Dostanou se k nám totiž nejen kočky domácí, které dáváme k ‚adopci‘, ale i takové, které žijí polodivokým životem, proto je jejich návratnost původnímu majiteli nulová. Obvykle proto v těchto případech postupujeme tak, že zajistíme lékařskou prohlídku a necháme je vykastrovat. Následně je vypustíme v lokalitě, kde byly objeveny. Dál si žijí svým spokojeným životem, ale již se nemohou rozmnožovat, což je pro nás důležité. Naši ptáci jsou pak až na výjimky divocí, jde zejména o mláďata, které po určité době rovněž vypouštíme do přírody. Jako zajímavost bych uvedl, že zatímco třeba poštolky, kterých zde máme nejvíce, umí lovit ‚od přírody‘, tak sovy to musíme nejdříve naučit,“ usmívá se Antonín Šlégr.
Jeho práci si chválí i pracovníci magistrátu. „Pan Šlégr provozuje útulek v městském zařízení na vlastní IČO. Každý rok od magistrátu dostává zhruba dva miliony korun. V této částce jsou zahrnuta náklady na provoz zařízení včetně energií, odměna jak pro něj, tak pro jeho tři zaměstnance a zejména vše, co potřebují zvířata, od krmiva přes různé kynologické pomůcky až po veterinární vyšetření. Mnoho oprav nebo věcí spojených s údržbou si zajistí sám svépomocí. Jsme s jeho dvacetiletým působením velmi spokojeni,“ uvedla vedoucí oddělení provozu Jana Mladá.
Pomoci může každý
Díky Antonínu Šlégrovi Mostečané o útulku vědí a mnozí jej i pravidelně navštěvují. Velmi oblíbené je například venčení psů, které přináší potěšení jak pejskům, tak návštěvníkům. Je rovněž velký zájem o jejich osvojení, takže v útulku zůstávají v průměru jen několik měsíců. Jednotlivé případy se však samozřejmě velmi liší, hodně záleží na povaze psa, jeho stáří a účelu, za jakým si ho zájemci chtějí osvojit.
„Při předávání psa vyžadujeme osobní kontakt. Zájemce musí být starší 18 let, přijít s vlastním obojkem a vodítkem a předložit občanský průkaz. S každým promluvím, otipuji si ho a osobně jej doprovodím při výběru. Velmi důležitý je oční kontakt mezi psem a budoucím majitelem, to je pak již z 80 % vyhráno. Doporučujeme rovněž, aby se spolu prošli. Následně sepíšeme předávací protokol, v němž je mimo jiné uvedeno, že magistrát si vyhrazuje právo kontroly, zda je o pejska náležitě postaráno. Někdy nové majitele navštěvuji osobně, pokud mám nějaké podezření,“ vysvětluje správce útulku.
Na zájem o osvojení psů si Antonín Šlégr rozhodně nemůže stěžovat. Vliv mají například i pravidelné besedy, které pořádá v místních školách, nebo natáčení pořadu Chcete mě, jehož štáb navštěvuje rudolický útulek zhruba jednou za rok. „Největší vliv však má TV Most Expres, kterou provozuje mostecký magistrát. Vždy jednou měsíčně natočí reportáž o pejscích, kteří právě hledají nového majitele. Po zveřejnění této reportáže vždy zaznamenáme zvýšený zájem jako o osvojení, tak o procházky s našimi psy,“ zdůrazňuje Antonín Šlégr.
Kromě toho, že si Mostečané psa osvojí nebo mu věnují svůj čas na společné procházce, mohou opuštěným zvířatům přispět i finančně (číslo účtu 25 22 45 491/0100), nebo věnováním krmiva (spíše lepší kvality), pamlsků, dek, vodítek a jakýchkoliv dalších kynologických pomůcek. „Jsme vděční za každý dar, zvlášť když si lidé na naše pejsky nebo kočičky nevzpomenou jen o Vánocích, ale kdykoliv během roku. Upřednostňujeme individuální přístup, takže si s každým dárcem rádi popovídáme o chodu našeho útulku a v případně zájmu i doložíme, jak jsme jeho dar využili,“ uzavírá správce rudoltického útulku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
