Plzeň: Architekt Richard Saul Wurman si na radnici převzal Cenu Ladislava Sutnara

14.06.2018 17:32

Architekt Richard Saul Wurman si dnes na plzeňské radnici převzal Cenu Ladislava Sutnara. Obdržel ji za celoživotní úsilí o popularizaci a filosoficko-teoretické zkoumání grafického designu.

Plzeň: Architekt Richard Saul Wurman si na radnici převzal Cenu Ladislava Sutnara
Foto: plzen.eu
Popisek: Plzeňská radnice

Architekt Richard Saul Wurman si dnes na plzeňské radnici převzal Cenu Ladislava Sutnara. Obdržel ji za celoživotní úsilí o popularizaci a filosoficko-teoretické zkoumání grafického designu. Za město Plzeň se slavnostního aktu zúčastnili první náměstek primátora Martin Baxa a vedoucí Odboru kultury Magistrátu města Plzně Květuše Sokolová. „Vím, co jste udělal pro design a informační architekturu a je to pro nás velká čest,“ řekl před udělením ceny laureátovi první náměstek.

Cenu Ladislava Sutnara uděluje Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, a to žijícím českým i zahraničním umělcům za výjimečné výkony na poli výtvarného umění, především užitého umění a designu, případně i ve spojení s působením pedagogickým. Richardu Saul Wurmanovi ji dnes předal děkan fakulty Josef Mištera. Cena vyjadřuje poctu životu a dílu významného umělce Ladislava Sutnara, významného plzeňského rodáka. Aktuálně je v Plzni zakládán největší Sutnarův archiv v Evropě.

„Ladislav Sutnar je jasný symbol muže, který měl velkou vizi, ale nebyl světem přijímán ve své době. Je symbolem muže, jenž byl a je přijímán až ve své smrti a tvorbě,“ řekl Richard Saul Wurman, jenž přiznal, že se cítil opravdu poctěn, když mohl v pondělí položit květiny na Sutnarův hrob. Při převzetí ceny neskrýval slzy.

Podle Josefa Mištery to byl syn Ladislava Sutnara Radoslav L. Sutnar, který architekta Wurmana na cenu navrhl, rada fakulty jej pak jednomyslně potvrdila.

Richard Saul Wurman patří mezi průkopníky takzvané informační architektury. Je schopný mimořádně hlubokého teoretického uvažování, ale současně je také praktickým tvůrcem vizuálních systémů a grafického designu. Naslouchali mu například Steve Jobs a Bill Gates, založil mimořádně populární konference TED, z nichž vznikly nezávislé mezinárodní odnože TEDx.

Richard Saul Wurman vystudoval architekturu na University of Pennsylvania. Již ve své první knize, vydané v roce 1962, odhalil svoji celoživotní vášeň, tedy učinit informace srozumitelné sobě i ostatním. Od té doby napsal, graficky upravil a vydal přes 90 knih, v nichž se zabýval mnoha rozličnými tématy. Mezi nimi zaujímá důležité místo publikace Information Architects. V ní se autor zabývá mechanismy, jimiž svět reaguje na narůstající informační superdálnice. Kniha ukazuje, jak může vhodná prezentace informací učinit i komplexní materiál jasným a snadno dostupným. V roce 1984 Richard Saul Wurman založil mimořádně populární konference TED (Technology, Entertainment, Design) a předsedal jim až do roku 2002. Staly se velmi ostře sledovanými a živými fóry pro výměnu názorů mezi členy designérské obce a šéfy komerčních firem.  Záhy poté, co začal razit termín „informační architektura“, přizpůsobil Wurman tomuto heslu také svoji profesní dráhu. V roce 1981 založil Access Press v Los Angeles a vytvořil řadu turistických průvodců po okolí obsahujících informace korespondující se skutečnými potřebami turistů. Stejné principy potom aplikoval na průvodce po sportovních akcích a v dalších složitých oblastech týkajících se financí, nebo zdravotnictví. V roce 1987 založil The Understanding Business v San Francisku a pokračoval ve svém úsilí činit věci srozumitelné skrze navrhování nových formátů telefonních seznamů, autoatlasů a průvodců pro letecké společnosti. Přehled motivačních principů uplatněných v těchto projektech lze nalézt v jeho bestselleru nazvaném Information Anxiety. Publikoval jej v roce 1989 a později připsal i druhý díl.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Aš: Linka z Aše do Selbu a zpět od 13. května

20:27 Aš: Linka z Aše do Selbu a zpět od 13. května

Autobusové spojení mezi Aší a německým Selbem začne fungovat od pondělí 13. května 2024.