„S pokorou a vděčností jsme u památníku bojovníků a obětí světových válek uctili památku všech, kteří položili své životy ve válečných konfliktech, abychom mohli žít ve svobodě a míru. Dnes se nacházíme ve svobodné Plzni, městě, které se v minulosti stalo svědkem těžkých chvil. Každý rok si proto na začátku května připomínáme události velkých válečných konfliktů. Připomínáme si, že svoboda a demokracie není samozřejmostí. Nejmenší, co můžeme udělat, je věnovat obětem odboje a padlým tichou vzpomínku,“ uvedla během pietního aktu radní Eliška Bartáková.

Náměstí Míru bylo pro umístění památníků obětem fašismu a válek vybráno už v roce 1946. K jeho realizaci však došlo až v roce 1967, a to na základě soutěže z roku 1965, z níž jako vítězný vzešel návrh travertinové plastiky Lidé od sochaře Slavoje Nejdla, symbolizující sevřený šik postav čelících násilí. 

Horizontální žulový podstavec s nápisem Čest tomu, kdo se brání, za volnost umí život dát (jde o výsek básně Karla Vokáče, učitele ze Zbiroha, kterého popravili nacisté) navrhl architekt Hynek Gloser st. Památník umístěný v čele rozlehlé zpevněné plochy byl před několika lety rekonstruován. 

Po zrušení borského vojenského letiště v roce 1996 byl na náměstí Míru přemístěn pomník věnovaný československým letcům z druhé světové války. V roce 2016 na toto náměstí ještě přibyl Památníku padlých Plzeňanů v květnovém povstání 1945, jehož autorem je akademický malíř, sochař a restaurátor Jaroslav Šindelář.

Psali jsme:

Plzeň: Dospělí mohou opět cvičit u Ostende. Hřiště s cvičební prvky je obnovené

Plzeň: Brummelův dům slaví deset let od zpřístupnění veřejnosti, Loosův interiér dál ožívá díky péči rodiny

Plzeň: Unikátní pražská zvonohra zazní v Černicích

Plzeň si připomněla bombardování spojenců z dubna 1945