Slavnostního aktu odhalení pamětní desky se zúčastnil primátor města Plzně Martin Baxa. Ten mimo jiné připomněl, že odkazu malíře se už patnáct let věnuje středoškolský pedagog Jan Hosnedl, díky němuž se ‚Bimba‘ vrátil do povědomí (nejen) Plzeňáků.
Přesvědčujete své okolí o tom, koho má a nemá volit?Anketa
Portrét Bohumila ‚Bimby‘ Konečného na pamětní desku vytvořila jeho vnučka Alice Danielovská, výslednou podobu jí dal grafik Filip Konečný. Hudebník Petr ‚Déma‘ Škabrada o Bohumilovi ‚Bimbovi‘ Konečném napsal písničku a natočil klip, který je ke zhlédnutí ZDE.
Primátor Martin Baxa odhalil pamětní desku na rodném domě ‚Bimby‘ Konečného
Tvorbu tohoto plzeňského rodáka připomíná také Západočeská galerie v Plzni (ZČG) výstavou Bohumil Bimba Konečný. Nově ve sbírce Západočeské galerie, která potrvá do 28. listopadu 2021. Autorem výstavy je spolu s Evou Skořepovou právě Jan Hosnedl. Výstava je umístěna v přednáškovém sále galerie v Pražské 13.
Návštěvníci galerie mohou vidět reprezentativní výběr ze sbírky, kterou zakoupila ZČG za finanční podpory Plzeňského kraje. Sbírka je unikátní svou kompletností. Představuje průřez celou tvorbou a životem umělce od dětských ilustrací přes předválečné i poválečné originály z tehdejších časopisů, reklamy, budovatelské a reklamní plakáty z padesátých let, originální obálky a ilustrace z kultovních knih Jaroslava Foglara a Otakara Batličky. Kromě toho jsou její součástí také originály z kauzy Sadecký a Octobriana.
Primátor Martin Baxa odhalil pamětní desku na rodném domě ‚Bimby‘ Konečného
Bohumil ‚Bimba‘ Konečný se narodil 19. dubna 1918 v Plzni. Poprvé na svůj výtvarný talent upozornil v roce 1935, kdy vytvořil karikaturu profesorského sboru II. státní čs. reálky v Plzni (dnešní gymnázium na Mikulášském náměstí). Studoval v Praze na Akademii výtvarných umění u profesora Jakuba Obrovského, jeho studium však ukončila německá okupace a následné uzavření vysokých škol.
V předválečném a válečném období spolupracoval například s časopisy Ahoj, Rozruch nebo s Humoristickými listy. Znám je především svou spoluprací s Jaroslavem Foglarem a jeho časopisem Mladý hlasatel, ilustroval i jeho knihy. Úzce spolupracoval i se spisovatelem dobrodružných povídek Otakarem Batličkou.
Po komunistickém převratu v roce 1948 mu práce ubývalo, věnoval se kromě jiného i reklamním plakátům. Jeho kariéru neblaze poznamenala spolupráce s Petrem Sadeckým. Konečný pro něj namaloval komiks o bojovnici Amazoně. Sadecký kresby ukradl a emigroval na západ, kde Amazoně přimaloval rudé hvězdy na čelo a vytvořil z ní ženu říjnové revoluce – Octobrianu. Ta začala žít vlastním životem a stala se kultem.
Bohumil ‚Bimba‘ Konečný zemřel 14. ledna 1990 v Kožlanech na severním Plzeňsku. O znovuobjevení jeho díla se velkou měrou zasloužil Jan Hosnedl. Plzeňský středoškolský pedagog a také skaut byl v roce 2004 u toho, když byla na půdě gymnázia objevena Kulometná rota – tedy karikatura profesorského sboru z roku 1935. Jan Hosnedl dříve uvedl, že mu tehdy došlo, že jde o dílo malíře, nad jehož ilustracemi foglarovek nebo Batličkových dobrodružných románů strávil dětství a že tehdy šlo o pozapomenutého umělce, jehož tvorbu nikdo neznal. Začal tedy pátrat po jeho dílech a zmapoval jeho tvorbu. Díky velkým výstavám Zapomenutý malíř Bohumil Konečný, které Jan Hosnedl připravil v roce 2007 v Západočeském muzeu v Plzni a o rok později v Praze, se dostal Konečný do povědomí odborné i laické veřejnosti. Jan Hosnedl je také autorem knihy Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného z roku 2018.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
