Nejdůležitější lekce ze zahraniční politiky získal Viktor Orbán od bývalého německého ministra hospodářství Otta Grafa Lambsdorffa a bývalého kancléře Helmuta Kohla. Ti ho učili, že mír je základní podmínkou evropské budoucnosti. V kontrastu s tím proto Orbána šokuje, že dnes z Německa, i od kancléře Friedricha Merze, zaznívají „válečné řeči“.
Právě Německo nese v otázce války na Ukrajině velkou odpovědnost, myslí si Orbán. Bez německé podpory dle jeho slov nikdy nevznikne jednotný evropský postoj, který by směřoval k míru. Pokud se Německo okamžitě nezačne zasazovat o mírové řešení, bude to podle Orbána znamenat pokračování nebo dokonce eskalaci války.
A ačkoliv je dle jeho názoru svět mírovému řešení konfliktu na Ukrajině blízko, brání mu v tom právě nejednotný postoj Západu. Zatímco totiž americký prezident Trump podle Orbána usiluje o mír, evropští lídři si to nepřejí. Ještě ne.
„Cokoli Evropané říkají, v podstatě znamená, že právě teď mír nechtějí. Chtějí pokračovat ve válce,“ interpretoval Orbán chování čelních evropských představitelů.
Maďarský premiér zdůraznil, že Evropané by se na válku na Ukrajině měli dívat z hlediska evropských zájmů. „Nezajímá mě, zda Putin vyhraje, nebo prohraje. Zajímá mě budoucnost evropských občanů. Výsledkem války by měla být bezpečnější Evropa, než byla dosud, a proto mám zájem na vytvoření bezpečnějšího systému, než jaký existoval dosud,“ uvedl Orbán.
V úvahu podle Orbána nepřipadá ani případná nabídka územních zisků pro Maďarsko. Jeho postoje by nezměnila. Pokud by mu Putin nabídl Zakarpatí, tedy oblast s početnou maďarskou menšinou na západě Ukrajiny, Orbán by ji odmítl. Připomněl přitom řediteli skupiny Axel Springer Mathiasi Döpfnerovi německé historické zkušenosti s územní expanzí.
Líbí se vám, jak jsou v Praze pojímány oslavy 17. listopadu?Anketa
Role Maďarska je podle Orbána jiná. Maďarsko podle něj nebude tvůrcem míru, ale může být užitečným nástrojem v rukou těch, kteří mír sjednají. Problém však vidí v tom, že Brusel spolu s německým kancléřem Merzem jsou v jeho očích „pro válku“.
„Nemyslím si, že budeme mírotvůrci. Ale co můžeme udělat, je být dobrým nástrojem v rukou těch, kteří uzavřeli mír. Chtěl bych být dobrým nástrojem v rukou Bruselu, ale oni jsou pro válku. Jsem připraven pomoci německému kancléři, pokud mohu, k nastolení míru – ale on je pro válku,“ uvedl Orbán.
Během rozhovoru zmínil mocenský trojúhelník Berlín–Moskva–Istanbul, který podle jeho názoru určitě ovlivňuje i maďarskou bezpečnost. „Toto je trojúhelník, který určuje, zda je Maďarsko v bezpečí, nebo ne. Musím tedy najít dobré řešení pro všechny tři směry,“ vysvětlil Orbán své motivace.
Dle jeho názoru je životně důležité udržovat otevřené komunikační kanály s Ruskem a to i během konfliktu. Pokud spolu obě strany mají po válce žít, musejí spolu už během války vyjednávat. „Pokud chcete na konci války zabít svého rivala, jak se o to svět pokusil v případě Hitlera v Německu, pak není třeba vyjednávat. Ale pokud si myslíte, že po válce bude společný život, musíte vyjednávat i během války,“ uvedl Orbán a dodal, že Rusko z evropské politiky nezmizí. Sám s Putinem naposledy telefonicky hovořil před dvěma týdny.
Putin podle Orbána má zájem na vyjednávání o míru. „Protože válka má svou cenu. Cenu lidských životů,“ připomněl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s Viktorem Orbánem, že k ukončení války na Ukrajině je nutná změna postoje Německa?
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Alena Kratochvílová
