„Vaše narozeniny jsou ojedinělou příležitostí, při níž jsem se rozhodl plzeňskou vlajku vyvěsit. Vážený pane Zikmunde, jsme moc hrdí na to, že jste rodákem z našeho města. Jste člověkem, jenž přinesl generacím, a to nejen Plzeňanů, ale všech Čechoslováků neuvěřitelné zážitky. Vaše cesty nám všem otevřely pohled do světa, do kterého jsme se sami podívat nemohli. Přinesl jste s Jiřím Hanzelkou svědectví o světě, který vlastně dnes už neexistuje. A díky Vaší systematičnosti, houževnatosti a Vašemu nadšení jste zanechal obrovské svědectví. Jste také člověkem, který se stal obětí komunistického režimu. Vaše statečné postoje v roce 1968 vedly k tomu, že Vám komunisté na 20 let zakázali přinášet nám radost a poznání. Nicméně komunistický režim už je dávno pryč a Vy už si 30 let můžete spolu s námi užívat svobodu a demokracii. Vážený pane Zikmunde, chtěl bych Vám za sebe i za všechny Plzeňany popřát všechno nejlepší, hodně zdraví, energie a elánu. Věřím, že se ještě potkáme osobně. Mám pro Vás připraven dárek, jenž je spojen s Plzní, s městem, které máte tak rád a ke kterému se tolik hlásíte,“ řekl ve zdravici Martin Baxa.
Významné životní výročí Miroslava Zikmunda si připomněla Plzeň letos poprvé již 18. ledna na městském plesu nazvaném Po stopách legendy – 100 let Miroslava Zikmunda. Město je rovněž partnerem projektu Zikmund100, tedy cestování dvou mladých mužů z Plzeňska, kteří se u příležitosti stého výročí narození Miroslava Zikmunda vydali po stopách legendární dvojice. Lukáš Socha a Tomáš Vaňourek následovali putování cestovatelů z let 1959–1964, kdy v Tatře 805 projeli Blízký východ, Indii, Nepál, Sumatru, Japonsko a asijskou část někdejšího Sovětského svazu. Zdokumentovali, jak se za víc než padesát let proměnila místa, která dvojice tehdy navštívila. Fotografie z cest v rámci projektu Zikmund100 si mohou zájemci prohlédnout do 28. března ve venkovní expozici před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, od neděle 17. března pak během víkendů mohou lidé navštívit i druhou výstavu s více než 200 retrospektivními fotografiemi i artefakty z cest, instalována bude v plzeňské Papírně do 17. března. V Polanově síni Knihovny města Plzně je rovněž k vidění od 7. února další výstava autora Radovana Kodery, blízkého přítele Miroslava Zikmunda. Výstava potrvá do konce března. Knihovna rovněž vydala bibliografii mapující obraz knižní a filmové produkce světoznámého cestovatele. Tvoří ji soubor citací českých a cizojazyčných publikací, včetně statí ve sbornících a citací audiovizuálních dokumentů vydaných do konce roku 2018.
Miroslav Zikmund se narodil 14. února 1919 v Plzni. Po absolvování plzeňského Masarykova reálného gymnázia nastoupil v roce 1938 na Vysokou školu obchodní v Praze. Tam se seznámil s Jiřím Hanzelkou. Na první společnou cestu se dvojice vydala v roce 1947 automobilem Tatra 87. V roce 1968 otevřeně vystoupili proti sovětské okupaci a až do pádu komunistického režimu v roce 1989 měli zakázanou veškerou veřejnou a publikační činnost. Po roce 1989 začal Miroslav Zikmund znovu cestovat do zahraničí. Již dlouhou dobu žije ve Zlíně, ale k Plzni má stále blízko. Expozici věnovanou oběma cestovatelům může veřejnost navštěvovat už od roku 2014 v rámci prohlídek plzeňské zoologické a botanické zahrady.
Miroslav Zikmund je od roku 1994 držitelem historické pečetě města Plzně a v roce 1999 se stal čestným občanem města. V roce 1993 byla Zikmundovi a Hanzelkovi udělena za celoživotní dílo Cena E. E. Kische, v roce 1999 převzali z rukou prezidenta Václava Havla Medaili Za zásluhy II. stupně. Jiří Hanzelka zemřel 15. února 2003. Miroslav Zikmund získal v roce 2014 čestný doktorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Prezident Miloš Zeman mu 28. října 2014 udělil Řád Tomáše Garrigue Masaryka I. třídy.
autor: PV