Moderátor Michal Půr došel k závěru, že letos nepůjde volit. Prý by „volil nasranej a trestal by“. Co si myslíte o demonstrativním nevolení?

Myslím, že i v naší kvazi demokracii má každý výsostné právo se rozhodnout, zda jít volit, nebo ne. Léta jsem se držel toho, že jít k volbám je má občanská povinnost a naskakoval jsem na ona slova klasika, že kdo se nezajímá o politiku, o toho se nezajímá politika. Nicméně postupem času jsem dospěl k přesvědčení hraničícímu až s jistotou, které jsem tady už několikrát opakoval jako kolovrátek. Totiž, že kdyby volby něco změnily, už dávno by je zrušili.

Jsem přesvědčen o tom, že volby dopadnou vždy tak, jak ti za oponou a za zrcadlem potřebují. Mají k tomu řadu nástrojů. Od výchovy a výběru vhodných kádrů, přes neomezenou propagandu mediálního hlavního proudu, showbusiness, až po absolutní bezpečnostní pojistku – totiž moc nad samotným volebním procesem – respektive sčítáním, které je prakticky nemožné jakkoliv hodnověrně zkontrolovat. Pletu-li se, nechť mě kdokoliv přesvědčí o opaku.

A jen tak na okraj, moderátor Půr zřejmě tak trochu naznačil, že volil někoho z vládní kliky, přičemž je nechce trestat, předpokládám, ve prospěch Babiše. Jak jinak. Jen bych ještě na závěr dodal, že já jsem na rozdíl od zažitého úzu pro to, aby všichni pologramotní novináři všeho druhu a poddruhu – a nemyslím tím teď Michala Půra, aby nedošlo k mýlce –  i těch několik málo gramotných veřejně deklarovalo, koho sami volí. Protože pak by si teprve čtenář, posluchač a divák mohl dát skutečně pozor na to, jak o jednotlivých uskupeních a stranách informuje a jaký má přístup ke svým politickým souvěrcům a naopak k oponentům.

Dost se mi ulevilo, když jsem se rozhodl, že letos nepůjdu volit. Hodně k tomu přispěl tenhle jev, o němž píšu v aktuálním newsletteru @InsiderCz.https://t.co/JSgCi9wMLp