„Domníváme se, že exhumace těla umučeného kněze Josefa Toufara a jeho důstojné uložení je dalším významným mezníkem v úsilí o nápravu křivd a zneuctění, jehož se systematicky dopouštěl komunistický establishment. Tento případ může přivést pozornost k existenci dalších nedůstojných hrobů těchto obětí - nejen v Ďáblicích, ale i v Plzni, Horním Slavkově, Jáchymovsku apod.- a otevřít tak celospolečenskou diskuzi na toto téma,“ říká primátor Tomáš Hudeček.
V případě Josefa Toufara bylo k exhumaci přistoupeno především ze tří důvodů: opakovaná žádost rodiny a číhošťských farníků (1968, 1992, v obou případech bylo exhumaci zamezeno); iniciativu připojila rovněž Katolická církev se záměrem blahořečit Toufara coby mučedníka komunismu; v uplynulých dvaceti letech se k „případu Toufar“ podařilo dohledat v archivech řadu důležitých dokumentů, výpovědí a svědectví pamětníků. U jiných obětí komunistického režimu, zakopaných v Ďáblicích, nejsou tyto informace k dispozici v takovém rozsahu.
„Dvacet pět let po pádu komunismu a v čase, kdy si připomínáme pětašedesát let od smrti Josefa Toufara, se 13. listopadu, na svátek sv. Anežky České, zdařil pokus o nalezení jeho těla. Nyní čekáme na závěry odborníků,“ dodává Eva Vorlíčková, pražská radní a iniciátorka projektu.
Celou akci provedl odborný tým, složený z archeologů, antropologů, soudního lékaře a genetika, za přítomnosti zástupců církve a Hl. m. Prahy a provázela jej velmi pečlivá dokumentace. Během exhumačních prací (3. – 14. 11. 2014) byly provedeny tři plošně omezené sondy, a to na základě tří typů historických pramenů. Ve všech případech došlo k odkrytí pouze nejnutnější části hrobu/šachty. V případě třetí sondy byly postupně odkryty dvě svrchní vrstvy (ostatky pátera Toufara se nacházely ve třetí vrstvě, pouze 50 cm od západního okraje hrobové jámy). Bylo tedy nutné vyzvednout i kosterní ostatky dalších osob, které byly po antropologickém posouzení na místě (zhodnocení věku a pohlaví) opět uloženy. Co se týká ostatků, nalezených ve společném hrobě, jednalo se o těla nebo části těl, dovezených na ďáblický hřbitov z Anatomického a Patologického ústavu a z některých nemocnic.
„Před zahájením vlastní exhumace byl vypracován a zadavatelem schválen Projekt archeologické asistence s navrženým postupem. Nálezová situace odpovídá dochovanému listu z Polohové knihy šachty č. XVI a souhlasí i číslo vedlejší rakve, které se shodou okolností rovněž zachovalo,“ říká archeolog Jan Havrda z pražského pracoviště Národního památkového ústavu.
Se všemi ostatky bylo zacházeno naprosto eticky, s úctou a za řádného obřadu jsou již uloženy na své původní místo. Exhumace proběhla v souladu se zákonem o pohřebnictví a část společného hrobu i jeho okolí bylo odborně ošetřeno a rovněž uvedeno do původního stavu. V pátek 14. 11. byly ostatky, patřící s vysokou pravděpodobností Josefu Toufarovi, vyzvednuty ze společného hrobu a převezeny do Národního muzea k další identifikaci, na které se bude nadále podílet tým antropologů a soudních znalců.
„Dle předběžného ohledání v terénu je vysoce pravděpodobné, že se jedná o kostru muže staršího třiceti let. Byly zahájeny další práce, směřující k co nejpřesnější identifikaci. V první fázi je nutné kostru laboratorně ošetřit, ve druhé fázi se pak kombinací více metod zaměříme na co nejpřesnější odhad demografických ukazatelů a též i na zdravotní stav,“ popisuje další práce RNDr. Petr Velemínský, Ph.D., vedoucí antropologického oddělení Národního muzea.
„Při exhumaci byl v oblasti pánve nalezen drén, gumová hadička, sloužící původně k odvodu tekutiny, např. hnisu či krve, z dutiny břišní. Je tedy prakticky jisté, že na těle tohoto člověka byl před smrtí proveden chirurgický zákrok v oblasti břicha, což je v plné shodě s dostupnými informacemi o posledních hodinách života P. Josefa Toufara. Pokud to stav kosterního nálezu umožní, budou pro potvrzení identity porovnány genetické profily ze vzorků z exhumovaného těla s profily žijících příbuzných,“ vysvětluje MUDr. Jan Krajsa, Ph.D., soudní lékař, Ústav soudního lékařství Brno.
Z církevního hlediska byly zahájeny přípravné práce v procesu blahořečení pátera Toufara, které je nezbytným krokem na cestě ke svatořečení. Příslušná církevní instrukce Sanctorum Mater předpokládá, že, je-li to vůbec možné, je třeba se pokusit o provedení ohledání ostatků kandidáta svatořečení. Církevní proces blahořečení bude ale pokračovat dále v každém případě, tedy i bez ohledu na výsledek exhumace.
„Jménem církve mohu vyjádřit vděčnost všem zúčastněným za jejich pomoc a nasazení v této věci, kterou pokládáme i za otázku spravedlnosti vůči umučenému knězi. Rád bych upozornil, že se během exhumace se všemi lidskými ostatky pracovalo nanejvýš pietně a šetrně a lidé, jejichž tělesné pozůstatky se vrátily zpět do země, se konečně dočkali alespoň řádného pohřebního obřadu,“ říká postulátor z královéhradeckého biskupství Doc. PhDr. Tomáš Petráček, PhD., Th.D.
Předpokládáme, že identifikace nalezených ostatků bude ukončena v řádu týdnů až měsíců. Maximální snahou celého týmu a zejména rodiny je, aby došlo k pohřebnímu obřadu v první polovině roku 2015. O dalším vývoji vás budeme informovat.
„Exhumace Toufarových ostatků může vnést světlo do retušovaného pitevního protokolu a nechat „promluvit tělo“, čím vším muselo projít, především v posledním měsíci života. Týraný a zavražděný páter Josef Toufar byl estébáky zahrabán jako zvíře na hřbitovním smetišti, potupně a hanebně, pod falešným jménem. A je naší mravní starostí, aby byl pochován jako člověk a kněz tam, odkud byl unesen, kam bytostně patřil a kde být pochován chtěl,“ uzavírá aktuální situaci Miloš Doležal, spisovatel, Toufarův životopisec a iniciátor projektu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Magistrát hl.m. Prahy
