Podle profesora Zatloukala se jedná o saskou neorenesanci ovlivněnou secesí. Architekt Berger se podílel na návrhu dalších výrazných staveb v Šumperku, například šumperského divadla, které nesou jeho typické znaky včetně kombinace charakteristických barev. Na fasádách byla použita tehdy moderní tvrdá škrábaná omítka (někdy nazývaná též „brizolit“ či „břizolit“podle podniku v Horní Bříze, který směs později vyráběl průmyslově) světlého odstínu, kterého bylo dosaženo použitím určitého druhu plniva, nikoliv nátěrem. V kombinaci s červenou střechou tvořenou keramickou tvrdou skládanou krytinou typu bobrovka a měděným plechem, který v relativně krátkém čase pokryla charakteristická zelená barva (způsobeno oxidací plechu – měděnka), vytvořila dominantu náměstí a pohledově výraznou kulisu našeho města.

„Při záměru obnovy této významné budovy, s ohledem na dostatek dostupných materiálů pro zajištění věrohodné rekonstrukce i doplnění chybějících prvků, bylo přistoupeno k navrácení původní podoby stavby. Tato myšlenka byla akceptována již při obnově věže radnice, která proběhla v 2. polovině 90. let. Současná decentní barevná odlišnost nových fasád a věže je tedy způsobena pouze přirozeným stárnutím materiálu a usazováním nečistot. Postupem času dojde ke sjednocení omítek a zapojení do celkového spolupůsobení,“ vysvětluje Monika Paulová, vedoucí Oddělení státní památkové péče MěÚ Šumperk.