Tak jsme se dozvěděli, že Čína oficiálně ukončuje všechny kontakty s Petrem Pavlem. Stačilo se jednou sejít s Dalajlámou a bylo to. Petra Fialu a kinderministra Lipavského zase nepozvali na videokonferenci evropských lídrů ohledně nadcházejícího summitu Trump – Putin, kde se bude rozhodovat nejen o osudu Ukrajiny. Petru Fialovi tleskají vlastně jen tehdy, když prodává naši zemi. Když zavádí emisní povolenky pro domácnosti, když nechává Němce, aby řídili českou energetiku, Francouze, aby likvidovali české cukrovary a Američany, aby si od nás vytahali kapitál i firmy. Ale když se pak něco doopravdy rozhoduje, nechají našeho Blyštivého Péťu klidně stát v předpokoji.

Já bych rozuměl, že se česká vláda rozhodne vsadit na nějakého geopolitického koně a spojit svůj osud s ním. Rozuměl bych tomu, že EU zaplatila SPOLUkoalici kampaň, zařídila jim přízeň v médiích, poštvala Milion chlívek proti Babišovi a majnstrýmové intervjuky proti ostatním. Rozumím tomu, že stojí za to být služebníkem tak velké moci. Rozumím, že je třeba takové moci neustále dokazovat loajalitu plnění stále absurdnějších příkazů. Rozumím tomu, že za takových okolností se vyplatí nesplnit ani jeden volební slib, vykašlat se na svůj národ a pěkně počítat grošíky do vlastní kapsy.

Mimochodem… Péťa není první. Ještě lépe tohle dokázal jistý Zelenský, toho času ještě pořád prezident Ukrajiny. Ten obětoval nejen ukrajinskou ekonomiku a ukrajinské suroviny. Ten byl ochoten pro západní moc obětovat dokonce i ukrajinskou krev. Pokud chcete vědět, jako moc může být po volbách ještě hůř a kam až se dá dotáhnout lokajská politika vůči Bruseli, podívejte se do Kyjeva.