Sdružení cestovního ruchu a město Šumperk připravují projekt spojený s druhou etapou Čarodějnické cyklotrasy po česko-polském pohraničí, který je spolufinancován z prostředků ERDF Evropské unie.
V městě Šumperku se poslední květnový týden uskuteční dřevosochání za přítomnosti několika regionálních, ale i polských sochařů, jež se specializují na práci se dřevem. Vzniklé sochy se později stanou součástí nového Čarovného lesa.
Řetězové pily, dláta a další sochařské náčiní vezmou sochaři do ruky v pondělí 27. května 2013 v prostorách hřiště tzv. Komína v Komenského ulici. Celý týden budou mít sochaři na to, aby z přichystaného dřeva vytvořili svá díla. „Zadání sochařům zní vytvořit ze dřeva postavy s pohádkovým či čarodějným motivem “, řekla Olga Hajduková, tisková mluvčí šumperské radnice. „Vzniklé sochy budou v létě spolu s drobným mobiliářem, jako jsou lavičky, odpadkové koše a informační tabule umístěny nedaleko za městem v těsné blízkosti Čarodějnické cyklotrasy vedoucí od Rapotína přes Nové Domky do Šumperka, na cestičce vedoucí k Tulince mezi dvěma dnešními studánkami“, doplnila Hajduková.
Celý projekt bude doplněn propagační tiskovinou s mapkou s vyznačením Čarodějnické cyklotrasy a také místa, kde se Čarovný les nachází. „Z letáku se také dozvíte, kudy Čarodějnická cyklotrasa vede, jaká jsou zastavení, historii a vybrané zajímavosti období čarodějnických procesů a popis s fotografiemi soch. To vše bude doplněno originálními kresbami Petra Válka. Rádi bychom Čarovný les přiblížili hlavně dětem“, dodala tisková mluvčí.
Čarodějnická cyklotrasa po česko-polském pohraničí se stává ze dvou částí, polská část vede z Paczkówa přes Nysu a Glucholazy do Zlatých Hor, odkud pokračuje česká část do Jeseníku, Velkých Losin, Šumperka a končí v Mohelnici. Cyklotrasa je po celé své délce značená a jednotlivá její zastavení sledují místa, která jsou spjata s honem na čarodějnice v 17. století. V r. 2010 byla v jejím rámci zřízena stálá expozice Čarodějnické procesy v Geschaderově domě v Šumperku jako jedno z jejích zastavení.
I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.