Společně tak podpoří inovativní záměr přírodě blízké a ekonomicky smysluplné transformace území jezera Milada.
Projekt Divoká Milada je připravený s cílem vytvořit harmonické území, kde se snoubí ochrana přírody, volnočasové využití, vědecký výzkum i podpora místní ekonomiky.
„Záměrem není vybudovat v okolí jezera zoologickou zahradu, ale vytvořit něco opravdu výjimečného. Představte si zoologický park s rozlohou 700 hektarů, který se stane ochranářským, vzdělávacím a zábavním centrem pro všechny. Ve střední Evropě neexistuje srovnatelná kombinace příležitostí k rekreačně sportovnímu vyžití, ochraně přírody a prezentaci atraktivních velkých zvířat doplněný výzkumem jejich vlivu na ekosystémy. Chceme spojit zážitek z divoké přírody s aktivním odpočinkem a poznáním. Jsem si jistá, že projekt bude pro oblast velkým přínosem a podpoří i rozvoj udržitelného cestovního ruchu,“ uvedla ředitelka Zoologické zahrady Ústí nad Labem Ilona Pšenková, která je odbornou garantkou projektu.
Projekt počítá s využitím velkých kopytníků k obnově přírodních procesů v postindustriální krajině, vzniklé technickou rekultivací. Ústecká zoo na něm spolupracuje s Biologickým centrem AV ČR i dalšími odbornými institucemi.
„Životní prostředí vnímáme jako zásadní podmínku kvality života obyvatel regionu. Předkládaný záměr si klade za cíl dokončit revitalizaci a resocializaci jezera Milada a okolí. Další rozvoj lokality podpoří a diverzifikuje místní ekonomiku a zároveň přispěje k zachování přírodního rázu krajiny Milady. Projekt rovněž umožní návrat a dlouhodobé udržení biodiverzity v území zasaženém těžbou,“ uvedl primátor města Ústí nad Labem Petr Nedvědický.
„Divoká Milada je ukázkou toho, jak může krajina získat zcela novou tvář a smysl. Vznikne zde prostor, který přirozeně propojí přírodu, volnočasové aktivity i moderní přístupy k udržitelnému rozvoji. Jako kraj chceme být součástí této proměny – od prvních nápadů až po konkrétní projekty. Milada má potenciál stát se výjimečným místem, které přitáhne pozornost nejen u nás, ale i za hranicemi,“ říká hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec
Projektový tým zahajuje práci na přípravě projektu. První na řadě bude biologický monitoring území, následovat bude projektová příprava a samozřejmě příprava žádostí o finanční podporu z národních i evropských dotačních programů.
Jezero Milada, které dnes představuje vodní plochu o rozloze více než 250 hektarů, vzniklo rekultivací po těžbě hnědého uhlí v Chabařovicích. V letech 1976–1991 zde bylo vytěženo přes 91 milionů tun uhlí. Ukončení těžby a záchrana města Chabařovice patří k historickým rozhodnutím regionálních samospráv po roce 1989.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
