Poslední měsíce i přes problémy spojené s koronavirem plány plní, také díky dotaci, kterou získala od Ministerstva vnitra ČR. V příhraničním městě, kde podle loňského zjištění nově ustanovené komise oficiálně žilo 18 procent cizinců, se řeší zatím malé problémy, které tu v kontaktu s českou většinou vznikají dlouhé roky. „Je lepší vše podchytit v zárodku. Nejedná se o první snahu něco řešit, ale jde o skutečně první návrh nějakého systémového řešení. O problémech se léta mluvilo, ale nikdy se nic neřešilo takto komplexně, až teď,“ uvedl místostarosta Jan Straka, který je členem komise. Podle něj mají aktivity komise preventivní charakter. „Stížnosti na chování Vietnamců existují, například rušení nočního klidu, špatné třídění odpadů, parkování apod. Víme i o tom, že naopak Vietnamci slýchávají nadávky nebo posměšky na ulici,“ shrnuje místostarosta.

„Našim cílem je předejít výraznějším problémům,“ doplňuje předseda komise Jan Krotký, který se mimo jiné věnuje doktorskému studiu sociologie a mezinárodních vztahů na Masarykově univerzitě v Brně a je hlavním hybatelem komise. Podle Straky i Krotkého nejde o to, že by zde vznikaly otevřené konflikty, ve Vyšším Brodě nedochází k eskalaci napětí. Problémy vznikají spíše ze dvou klíčových předsudků či názorů, které oba shrnují. „Češi mají pocit, že svou zemi ztrácí, nemají výsadní postavení ve svém městě. Počet Vietnamců narůstá a bohatnou, což se Čechům pochopitelně nelíbí,“ uvádí a doplňují: „Vietnamci na druhou stranu vnímají, že se k nim Češi nechovají jako k sobě rovným.“

V prvním roce své činnosti komise zjistila, že ve Vyšším Brodě enormně narostl počet cizinců, kteří za rok 2019 tvoří 18% obyvatel. Většina z těchto cizinců je vietnamské národnosti – ti se živí podnikáním. Prodejem různého zboží, provozováním restaurací, kosmetických salónů a nehtových studií. Ty ale většinou navštěvují rakouští turisté, kteří využívají geograficky výhodnou polohu města a z jejich pohledu nízké ceny služeb i zboží. Vietnamci, podnikající ve Vyšším Brodě již dlouhé roky, tak paradoxně téměř neumí česky. „Nedivte se, oni češtinu potřebují. Když už, tak jen pro jednání s úřady. Znala jsem Vietnamce, který tu bydlel 7 let a nevěděl, kde je pošta. Znal jen cestu do práce a tam, kde bydlel,“ uvádí 26letá Hana Bui, která v rámci projektu funguje jako spojnice obou komunit. Sama se živí jako překladatelka, tlumočnice. V Čechách žije od dětství, také zde odmaturovala.