Poslední měsíce i přes problémy spojené s koronavirem plány plní, také díky dotaci, kterou získala od Ministerstva vnitra ČR. V příhraničním městě, kde podle loňského zjištění nově ustanovené komise oficiálně žilo 18 procent cizinců, se řeší zatím malé problémy, které tu v kontaktu s českou většinou vznikají dlouhé roky. „Je lepší vše podchytit v zárodku. Nejedná se o první snahu něco řešit, ale jde o skutečně první návrh nějakého systémového řešení. O problémech se léta mluvilo, ale nikdy se nic neřešilo takto komplexně, až teď,“ uvedl místostarosta Jan Straka, který je členem komise. Podle něj mají aktivity komise preventivní charakter. „Stížnosti na chování Vietnamců existují, například rušení nočního klidu, špatné třídění odpadů, parkování apod. Víme i o tom, že naopak Vietnamci slýchávají nadávky nebo posměšky na ulici,“ shrnuje místostarosta.
„Našim cílem je předejít výraznějším problémům,“ doplňuje předseda komise Jan Krotký, který se mimo jiné věnuje doktorskému studiu sociologie a mezinárodních vztahů na Masarykově univerzitě v Brně a je hlavním hybatelem komise. Podle Straky i Krotkého nejde o to, že by zde vznikaly otevřené konflikty, ve Vyšším Brodě nedochází k eskalaci napětí. Problémy vznikají spíše ze dvou klíčových předsudků či názorů, které oba shrnují. „Češi mají pocit, že svou zemi ztrácí, nemají výsadní postavení ve svém městě. Počet Vietnamců narůstá a bohatnou, což se Čechům pochopitelně nelíbí,“ uvádí a doplňují: „Vietnamci na druhou stranu vnímají, že se k nim Češi nechovají jako k sobě rovným.“
V prvním roce své činnosti komise zjistila, že ve Vyšším Brodě enormně narostl počet cizinců, kteří za rok 2019 tvoří 18% obyvatel. Většina z těchto cizinců je vietnamské národnosti – ti se živí podnikáním. Prodejem různého zboží, provozováním restaurací, kosmetických salónů a nehtových studií. Ty ale většinou navštěvují rakouští turisté, kteří využívají geograficky výhodnou polohu města a z jejich pohledu nízké ceny služeb i zboží. Vietnamci, podnikající ve Vyšším Brodě již dlouhé roky, tak paradoxně téměř neumí česky. „Nedivte se, oni češtinu potřebují. Když už, tak jen pro jednání s úřady. Znala jsem Vietnamce, který tu bydlel 7 let a nevěděl, kde je pošta. Znal jen cestu do práce a tam, kde bydlel,“ uvádí 26letá Hana Bui, která v rámci projektu funguje jako spojnice obou komunit. Sama se živí jako překladatelka, tlumočnice. V Čechách žije od dětství, také zde odmaturovala.
Podle ní řada důležitých problémů vzniká právě kvůli tomu, že se Vietnamci nedomluví česky. Nedorozumění, které vyvolávají napětí, se tak logicky objevují ve škole, v práci, ale hlavně při sousedském soužití. „Základní problém je, že obě komunity nebyly propojené. Nebyl zde žádný most, komunikační kanál. Vietnamci často nejsou informovaní, v rámci komunity pak kolují fámy, které nemá kdo vyvrátit, neznají svá práva, ale ani povinnosti,“ shrnuje Jan Krotký.
Obě komunity nyní propojuje Hana Bui. „Domlouvám Vietnamcům vše potřebné na úřadech, u lékaře. Překládám. Když je problém, jdou za mnou. Jsem ta, která Vietnamcům ze strany města a komise tlumočí, co dělají špatně. Na druhou stranu vnímám, jak se k nám Češi chovají a leckdy to není příjemné,“ uvádí Hana.
Dalším důležitým cílem činnosti komise je vznik informační brožury o právech a povinnostech Čechů i Vietnamců. Brožura vznikne jak v češtině, tak ve vietnamštině. „V brožuře zdůrazňujeme nutnost se učit českému jazyku a kultuře. Myslím si ale, že i Čech se z připravovaného materiálu dozví řadu novinek,“ uvádí Jan Krotký. „Už nyní vnímáme ze strany Vietnamců větší zájem o češtinu,“ doplňuje místostarosta Jan Straka.
Brožura bude mít 7 kapitol, ty jsou věnovány českému jazyku a kultuře, zdravotnictví, třídění odpadu atd. Důležitou částí projektu je nově zřízený facebookový profil. Ten funguje v obou jazycích a slouží k získávání odpovědí na různé otázky. „Klíčový byl v době koronaviru, kdy jsme tam dávali informace o provozu školy. Vietnamci by jinak těžko zjišťovali co se děje. Doporučený počet maximálně dvou cizinců ve třídě je téměř všude několikrát překračován. Jejich rodiče neumí česky. Na podzim plánujeme speciální třídní schůzky pro vietnamské rodiče, které budeme pomocí Hanky tlumočit do vietnamštiny. Také plánujeme přednášku pro pedagogický sbor o rozdílech mezi vietnamským jazykem a češtinou a o vietnamských kulturních zvyklostech. Chceme co nejvíce ulehčit místní škole, na které je největší tlak a v návrzích vycházíme z jejích požadavků a připomínek,“ uvádí Krotký. V rámci projektu následně vznikne i webový portál, kde budou obsažené informace z chystané brožury.
Mimochodem v době koronakrize tu vietnamská komunita zafungovala skvěle. Majitelé kosmetických salónů věnovali městskému úřadu dezinfekční prostředky včetně nedostupných jednorázových roušek. Nakonec velmi pomohli i se šitím těch látkových. „Obrátil se na mě přímo zástupce vietnamské komunity, že chtějí pomoct se šitím roušek. Sehnali jsme stroje, látky a další potřebný materiál,“ uvedl Straka. Vietnamci pak v jedné z uzavřených restaurací šili roušky pro všechny obyvatele. Město je nejprve rozdávalo do schránek svým občanům nad 65 let a poté i všem ostatním. Nezapomnělo se ani na lidi v tzv. první linii – například na místní lékaře a hasiče nebo na českokrumlovskou nemocnici. „Vietnamci vnímali tu hrozbu koronaviru velice citlivě a byli opravdu zodpovědní. Zajímavostí je, že tak pětina odsud odletěla ze strachu z pandemie domů. Zatím se nevrátili, čekají na let do Česka,“ uvedla Hana Bui s tím, že to platí i v případě jejich rodičů. Do Vyššího Brodu se vrátí před prázdninami, kdy by město opět mělo být plné turistů.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
