„Společným cílem je přeměnit tzv. důstojnický pavilon na moderní ubytování hotelového typu. Po letech, kdy se nedařilo získat potřebné finanční prostředky ani vhodného investora, směřuje tento dlouhodobě nevyužívaný objekt ke smysluplnému využití,“ nastiňuje místostarosta města Znojma Jiří Kacetl.
Podle prvních odhadů se investice vyšplhá na zhruba 400 milionů korun. Veškeré hlavní náklady na rekonstrukci ponese soukromý investor. Studii využitelnosti prostoru již zpracovává architektonická kancelář CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa, která má zkušenosti s citlivou obnovou památkových objektů. Ve Znojmě například realizovala Enotéku znojemských vín nebo sídlo Vinařství Lahofer v sousedních Dobšicích.
Podle platného územního plánu města i dosavadních koncepčních studií má sloužit objekt opět pro ubytování. Myšlenka přeměny na zařízení hotelového typu je známá už od 90. let. „S Jakubem Malačkou jsme o této možnosti poprvé jednali v letech 2021 a 2022, ale kvůli pandemii covid-19 a vypuknutí války na Ukrajině tehdy zůstalo jen u záměru. Dnes na něj chceme navázat. Areál Louckého kláštera se za uplynulé roky dynamicky rozvíjí. Vzniklo zde společenské centrum Znovínu, společenské a vzdělávací Centrum Louka a brzy bude dokončeno kulturní a kreativní centrum Jízdárna Louka. Je zřejmé, že nabídka ubytování tu citelně chybí,“ doplňuje Jiří Kacetl.
PPP projekty se Znojmu osvědčují
Měl Izrael právo udeřit na Írán?Anketa
Záměr navazuje na úspěšné zkušenosti města s tzv. PPP projekty, tedy partnerstvím veřejného a soukromého sektoru. „Město nemá prostředky na to, aby objekt zrekonstruovalo a provozovalo. A upřímně, rolí města není podnikat v oblasti ubytovacích služeb. Naše role je zcela jiná,“ říká místostarosta Jakub Malačka.
Jde již o třetí rozsáhlou rekonstrukci v areálu Louckého kláštera. „Po Centru Louka a Jízdárně je dalším logickým krokem právě důstojnický pavilon. Stejně jako v případě městského pivovaru nebo Enotéky chceme využít osvědčenou formu PPP. Věříme, že se i tentokrát potvrdí, že umíme do historických objektů navracet život smysluplně a zpřístupnit je návštěvníkům našeho města,“ dodává Malačka.
Memorandum je prvním krokem spolupráce
Schválením memoranda obě strany potvrzují svoji budoucí spolupráci a vůli připravit konkrétní smluvní podmínky, včetně vymezení práv a povinností. Konkrétní právní rámec pro užívání této části Louckého kláštera bude velmi pečlivě připraven v následujících týdnech.
Většina budov v areálu je národní kulturní památkou a mají pro Znojmo mimořádný význam. „Toto rozhodnutí je zásadní pro budoucnost kláštera i celého města. Věříme, že díky spolupráci se soukromým investorem naplníme cíle memoranda a přispějeme k oživení další části tohoto jedinečného areálu,“ doplňuje starosta města Znojma František Koudela.
„Znojmo je naše domovské město a možnost podílet se na obnově této památky vnímáme jako závazek i příležitost. Naší snahou je navrátit důstojnickému pavilonu důstojnost a zároveň jej zpřístupnit lidem v podobě kvalitního ubytování. Věříme, že i díky spolupráci s renomovanými architekty a případným hotelovým partnerem se nám podaří vytvořit projekt, který bude mít přínos pro celou lokalitu i město,“ uvedli za investory František Molík a Theodor Dvořák.
„Vnímáme, že zájem návštěvníků o Loucký klášter roste a jeho další zpřístupnění výrazně podpoří rozvoj turistiky ve městě. Každý krok, který tento trend podpoří, vítáme a podporujeme,“ dodává závěrem místostarostka Bohumila Beranová.
Na přípravě projektu se intenzivně pracuje
Již v dubnu si celý objekt prohlédli zástupci města, architekti i pracovníci památkové péče. V současnosti probíhá digitální zaměření objektu pomocí 3D laser skenu, které bude podkladem pro zpracování stavebně-historického průzkumu i architektonické studie. Vše probíhá v úzké spolupráci s pracovníky památkové péče, aby byla zajištěna citlivá a kvalitní obnova, kterou si jistě tato národní kulturní památka zaslouží.
Město zároveň řeší i dopravní napojení a možnosti parkování. „Kapacity musí pokrýt nejen budoucí hosty důstojnického pavilonu, ale i návštěvníky celého areálu Louckého kláštera. Studie proveditelnosti rozšíření parkovací plochy u Plovárny Louka je již zadána, o čemž jsme veřejnost informovali,“ doplňuje místostarosta Kacetl.
O Louckém klášteře
Areál Louckého kláštera, který byl v roce 2017 prohlášen za národní kulturní památku, je jednou z největších dominant města a jedním z nejcennějších dokladů pozdně barokního umění na Moravě. Město Znojmo je jeho vlastníkem od roku 2010, kdy jej na město bezúplatně převedl stát – avšak pod podmínkou nepřevoditelnosti majetku na další osoby po dobu dvaceti let. Další podmínkou je využití areálu ve veřejném zájmu. Od té doby město areál postupně opravuje. Investice směřovaly například do tzv. staré školy přeměněné na Centrum Louka, fasády bývalé konírny či nyní do komplexní rekonstrukce bývalé jízdárny včetně konírny. Od roku 2016 probíhá po etapách výměna oken v novém konventu a prelatuře.
Důstojnický pavilon se nachází v nejzápadnější části Louckého kláštera, při řece Dyji, a byl postaven v letech 1851/1853 coby na svoji dobu luxusní rezidence pro důstojníky a učitele c. k. Ženijní akademie v Louce. Základy pavilonu jsou nicméně středověké a pamatují existenci hospodářsko-správního kastelu kláštera.
Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof založili studio v roce 2010 po návratu ze studií na prestižní ETH Zürich ve Švýcarsku a ze stáže v renomované kanceláři Bjarke Ingels Group – BIG v dánské Kodani. Jejich nejznámější projekt, český národní pavilon pro světovou výstavu EXPO v Miláně, získal bronzovou medaili za architekturu a ateliéru přinesl renomé i v zahraničí. V současné době pracuje studio na široké paletě projektů v řadě zemí světa.
Za společností Důstojnický palác, s.r.o. stojí trojce znojemských podnikatelů, kteří mají k městu i lokalitě Louckého kláštera osobní vztah. Firma vznikla letos v březnu výhradně za účelem realizace projektu rekonstrukce důstojnického pavilonu. Společnost již nyní financuje přípravné práce, včetně zmíněné architektonické studie, a jedná s hotelovými řetězci o možném provozu objektu formou franšízy.
Projekty PPP (Public Private Partnership), neboli partnerství veřejného a soukromého sektoru, jsou modelem spolupráce, při kterém veřejná instituce navazuje spolupráci se soukromým investorem na realizaci konkrétního záměru. Typicky se jedná o dlouhodobý pronájem, kdy nemovitost zůstává ve vlastnictví města, ale soukromý partner do ní investuje prostředky, know-how a zajišťuje její provoz. Výhodou tohoto modelu je, že město může rozvíjet a využívat svůj majetek bez nutnosti přímého financování a zachovává kontrolu nad způsobem využití a celkovým rozvojem daného místa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
