Původně jsem chtěl tento pravidelný sloupek nazvat Hovory z Lán nebo Hovory od Škromachova bazénu, ale už bylo obsazeno (v některých případech jedním člověkem i dvakrát). Nakonec jsem se rozhodl, že těmto týdenním "reportům" ze sněmovny a politického dění budu říkat Deník nepolitika. Běžný politik by vám totiž asi nepsal, co dělá. Často by neměl o čem psát...

V sobotu 26. října jsme, a to jistě víte, sledovali s lehce zvednutým obočím výsledky voleb. Ještě v osm večer, kdy už tedy bylo jasné, že jsme jako hnutí nedopadli až tak bídně, jsme se zástupci dalších stran diskutovali u Václava Moravce.

Pana Haška a jeho kamarády z ČSSD k diskusi Václav Moravec nepozval, tak se rozjeli do Lán, aby se s panem prezidentem poradili, co mají v nastalé situaci dělat. Odstranit Bohuslava Sobotku, poradil prezident a poté si o shrnutý koberec od psa pochroumal koleno. Tady by to chtělo asi nějaké české přísloví, ale takové to "kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde" není asi úplně přesně ono.

Ještě během noci mi pak přišla esemeska jak z tábora pana Haška, tak z tábora pana Sobotky. Do her v ČSSD určitě zasahovat nebudu, stále ale trvám na tom, že předseda by měl jednat s předsedou.

Jak to s Haškem a spol. dopadlo, už dneska všichni víme. Sice se říká, že podrazy, lež a klam do politiky patří, ale ne vždy to zkrátka s těmito atributy vyjde. My ostatní nyní musíme čekat, až se kluci v ČSSD rozhodnou, kdo stranu vlastně řídí - zda demokraticky zvolený předseda, zda prezidentovi více než loajální místopředseda nebo ještě někdo úplně jiný.