Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já to začnu z trochu jiného soudku. Já kritizuji vždycky takové nekoncepční kroky a mně vadí, že Evropská komise nám mnohdy nařizuje, přikazuje, zakazuje, ale nemá úplně koncepční řešení a mnohdy ta nařízení jdou proti sobě a hlavně nám likvidují tu praxi a jsou kolikrát v praxi nerealizovatelná. A co mi vadí nejvíc je ta nepružnost jejich rozhodnutí.

Současná doba, kterou já nazývám covidová, nám ukázala, že je to doba plastová. A lékaři jsou ti, kteří vlastně potřebovali ty plasty a zaplať pánbůh, protože oni dlí nad tím zdravím těch občanů a dneska by oni bez těch plastů a i my vůbec nebyli schopni být. Takže my si musíme položit otázku, že my nebudeme moct úplně vyloučit všechny jednorázové plasty, tak jak do budoucna je plánováno ze života, protože my nemáme tu alternativu, co za to. A teď se vrátím k tomu, co vlastně je vždycky mé téma, to je zemědělství, potravinářství. Já jsem v minulém období pořádala několik, nebo dvě konference plastové obaly v potravinářském průmyslu a jednorázové plasty. A kolegové, kteří tady mluvili přede mnou, mají pravdu. Ano, my musíme s tím něco udělat, měli bychom se tím zabývat, a já myslím, že potravináři jsou na to i připraveni a hledají alternativy.

Ale... ale oni je nemají. A já když jsem se zabývala, zda výzkum pracuje na tom, abychom měli do čeho ty věci balit, abychom mohli tedy přistoupit k tomu, tak vlastně nikdo ve světě nic nenabízí. A když potom začneme postupovat, paní ministryně, dále, prostřednictvím pana předsedajícího, tak já se ptám, když to zakážeme, tak ale vždycky nám musíte dát, co uděláme dalšího, do čeho to dáme. Kam s tím půjdeme? A určitě bych chtěla, aby prostě tady mělo to Ministerstvo zdravotnictví a lékaři výjimku, aby byli i oni ti, kteří mají to jakoby nejvyšší právo rozhodovat o tom, co to je, protože oni dlí nad lidským životem, a to bych byla ráda, aby byl tento rezort vyslyšen, protože jsem je vlastně přizvala i k té konferenci a oni byli velmi rádi, protože říkají s námi se jakoby úplně nemluví, přitom bychom my měli být ti, kteří do toho hovoří nejvíce.

Já samozřejmě říkám, že cirkulární ekonomika je správně, recyklace je správně, musí tady to všechno být. Ale musím se také jako trochu ekonom zeptat, investovali jsme nemalé finanční prostředky do vývoje těch plastů, do různých inovativních materiálů, strojů, a teď to na mě působí, že to je vlastně zmařená investice, že někdo v minulosti velmi špatně rozhodl, protože teď tohleto všechno budeme likvidovat a tím, že dáme nějaká nařízení i těm potravinářům, tak my budeme mařit i jejich investice, co se týká v oblasti balení potravin, a já se musím ptát, kdo to zase všechno zaplatí, a zase se vrháme do další oblasti, která nebude stát malé prostředky. Já neříkám, že nejsou správně vynaložené, ale budou to velké prostředky, a ti lidé samozřejmě mají obavy a ptají se, kdo nám to zaplatí. Protože tyhlety lidi už prostě nebaví neustále investovat do dalších nařízení, když nemají jistotu, že ještě neumoří splátky na nějaké zařízení a už přichází nové, které jim vlastně jakýmsi způsobem znehodnotí tu investici a ta ještě ani není hospodářsky vypořádána.