Právník a poslanec Evropského parlamentu Ondřej Dostál inicioval vznik právní analýzy, která hodnotí možnosti obrany před tzv. monetizovaným cyberstalkingem. Tím se rozumí opakované a koordinované útoky organizovaných skupin, které spočívají ve fyzických a slovních útocích, pronásledování, narušování soukromí. Původci si přitom své útoky natáčejí a následně je šíří prostřednictvím on-line platforem, které umožňují obsah zpoplatnit.
JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M.
Nová regulace nesmí vést k omezování svobody slova
V rámci analýzy posoudili její autoři přes deset podobných útoků na novináře, politiky či občanské aktivisty, v jednotlivých případech také zhodnotili účinnost právních nástrojů, které mají oběti cyberstalkingu k dispozici. Analýza obsahuje popis možného postupu i návrhy na úpravu práva ČR a EU s cílem poskytnout obětem skutečně účinnou ochranu.
Má Jindřich Rajchl vaši důvěru? (Ptáme se od 12.11.2025)Anketa
„Součástí analýzy je doporučení úpravy právních předpisů při respektování několika zásadních hodnot. Tou první je ochrana svobody projevu a práva na informace. Nechceme, aby se stalo to, co jsme zažili dříve, kdy nová regulace ve skutečnosti vedla k omezování svobody slova a práva na soukromí, nebo ohrozila fungování nezávislých, kritických médií. Navíc není možné, aby stát přenášel své povinnosti na soukromé subjekty. Provozovatelé platforem ani další hráči na trhu se nemohou stát jakýmisi soudci z lidu. Cílem analýzy bylo rovněž respektovat zásadu minimální regulace, tedy nezavádět nové zákazy a příkazy, pokud to není absolutně nutné,“ říká k analýze Tomáš Nielsen, odpovědný autor analýzy a právník s mnohaletými zkušenostmi v oblasti práva informačních technologií, on-line a mediálního práva.
Cestou je odpojení pachatelů cyberstalkingu od zdrojů peněz
Mezi hlavní nástroje obrany počítá analýza vedle nástrojů vnitrostátního práva i s instituty práva EU, zejména nařízení GDPR a tzv. Digital Services Actu. „I když je zejména DSA předmětem mnoha diskusí pro svá procenzorská ustanovení, obsahuje i některé nástroje, které lze v této situaci využít,“ doplňuje Nielsen a připomíná zejména právo na výmaz (GDPR) a ochranu proti tzv. nezákonnému obsahu (DSA).
Bez rozhodnutí orgánu veřejné moci upřednostňuje analýza nástroje, které nepovedou přímo k blokování obsahu nebo dokonce vypínání konkrétních stránek, jde spíše cestou tzv. demonetizace, tedy alespoň dočasného odpojení pachatelů cyberstalkingu od zdrojů peněz. Vyzdvihuje i důležitost vyšší transparentnosti týkající se poskytovatelů obsahu. Ten, kdo prostřednictvím on-line platforem vydělává, by měl být jasně dohledatelný. Zásadním problémem zejména v České republice je i nečinnost některých orgánů veřejné moci a slabá vynutitelnost konečných rozhodnutí. I na tato témata se analýza snaží reagovat a nabídnout řešení.
Fotogalerie: - Oganesjanova šikana
„Naším cílem je nabídnout občanům EU, ale i orgánům Evropské unie, pohled na reálné fungování on-line platforem, a otevřít diskusi o tom, jak chránit práva lidí, aniž bychom museli zavádět globální sledovací systémy, různé Chat Control nástroje a podobně. Budu rád, když se do této diskuse zapojí co nejširší skupina lidí. Protože komercionalizované nenávistné projevy jsou skutečně problém, na který musíme reagovat. Ovšem ne omezováním soukromí nebo zaváděním cenzury,“ říká europoslanec Ondřej Dostál.
Prezentace studie ve středu na Národní
Ve středu proběhne v prostorách EP na Národní 10 v Praze od 14 hodin prezentace studie s názvem Od monetizovaného nátlaku k odpovědnosti: Nástroje práva EU proti cyberstalkingu a komercionalizovanému obtěžování. Jedná se o studii toho, jak se může veřejnost po právní stránce bránit nátlaku různých provokatérů. Garantem studie je právník Tomáš Nielsen.
Informace o konferenci poskytla ParlamentnímListům.cz kancelář poslance Ondřeje Dostála.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Je třeba zakročit proti cyberstalkingu?
autor: Naďa Borská
