Vážené dámy, vážení pánové,
já bych chtěla krátce pohovořit o této problematice, která je širší než jenom tato novela. Jde vlastně o to, že systém ETS byl ukotven v Pařížské dohodě a je to nejsilnější nástroj pro omezení skleníkových plynů, jehož sekundárním užitkem je to, že peníze, které plynou ze systému obchodování s emisními povolenkami jsou určené na ochranu klimatu a životního prostředí. To si myslím, že je potřeba zdůraznit, že s tímto cílem byl tento systém navržen a vlastně se k němu přihlásily státy, které se přihlásily k Pařížské dohodě.
Česká republika má strategie, jak přistupovat ke klimatické změně i jak transformovat svůj energetický průmysl. Nedávno byla zřízena komise, pracovní skupina, tzv. uhelná komise, která má za cíl právě nastavit odklon České republiky od závislosti na fosilních palivech. A toto všechno bude potřeba financovat a právě systém ETS přináší prostředky, které jsou opravdu velmi - nebo řekla bych, že jsou dostatečně vysoké na to, aby pomohly tuto změnu nastartovat. Současně naše krajina, všichni si to uvědomujeme, potřebuje prostředky na to, aby byla realizována důsledná adaptační opatření. Naše krajina potřebuje ozdravit, naše lesy potřebují ozdravit, naše půda potřebuje ozdravit, takže peníze určitě na adaptační opatření potřeba jsou.
To, co tady zmiňovala paní ministryně financí přede mnou, když říkala, že při návrhu novely došlo ke kompromisu, jak peníze ze systému ETS rozdělit, říká, že byl kompromisní a že je potřeba myslet i na Ministerstvo financí, aby byly peníze do státního rozpočtu. Já s tím zásadně nesouhlasím. Myslím, že peníze ze systému povolenek by měly primárně jít do ochrany klimatu a životního prostředí, tak jak už jsem řekla.
Současná novela navrhuje, aby zastropování peněz, které půjdou právě do ochrany klimatu a do životního prostředí, bylo na 8 mld. Přitom minulá novela umožňovala to zastropování na 12 mld., takže to bylo mnohem vyšší číslo. A když si představíme, že do roku 2030 do státního rozpočtu nebo do České republiky z tohoto systému odteče 150 až 180 mld. korun, tak prostě opravdu máme tady hodně velký batoh peněz, které můžeme pozitivně využít na to, co teď velmi potřebujeme.
Chtěla jsem zdůvodnit, proč navrhuji, aby zastropování zůstalo stejné, aby zůstalo na těch 12 mld. Protože využití prostředků, když si vezmeme jenom z Fondu životního prostředí, tak ty peníze prostě potřeba jsou a je možné je efektivně využít. Podle analýzy, kterou jsem si nechala zpracovat, se dá předpokládat efektivní čerpání na úrovni 5,6 - 7,6 mld. pro životní prostředí. Ještě vlastně druhá část - těch 12 mld. se bude dělit na dvě poloviny. Jedna půjde pro Ministerstvo průmyslu a obchodu a druhá půjde pro Ministerstvo životního prostředí, takže v té současné novele je navrženo, že by jenom 4 mld. byly určené pro životní prostředí. Takže já tady chci zdůraznit to, že je potřeba více peněz, a proto to zastropování jde vlastně proti smyslu potřeby využít finance pro boj s klimatickou změnou a na adaptační opatření.
Takže bych ráda řekla, že 3 až 4 mld. ročně se dají využít velmi efektivně v programu Nová zelená úsporám v oblasti rodinných domů, 2 až 3 mld. ročně na energeticky úsporné renovace obytných domů a 0,6 mld. ročně na dofinancování renovací vládních budov a plus v příštích třech letech zbývá dořešit desítky tisíc kotlů v rámci kotlíkových dotací. Takže to je pro mě argumentace pro to, aby nebylo zastropováno čerpání pro životní prostředí a do Státního fondu životního prostředí na 4 mld., ale aby ta částka mohla být až 6 mld.
Další můj pozměňovací návrh míří na to, aby peníze, které budou určeny na životní prostředí a do rekonstrukce průmyslu, vlastně adaptace na klimatickou změnu tak, aby došlo aspoň k začátku toho nastavení k nízkouhlíkové ekonomice a klimaticky neutrální ekonomice, tak já tam vlastně navrhuji, aby ty peníze, které už jednou budou určené do těchto programů, nemohly být převedeny do státního rozpočtu nebo někam jinam nějakým jiným zákonem. Takže tam vlastně dávám napevno, že tyto peníze budou využity v systému pod Státním fondem životního prostředí. A tím důvodem je to, že v minulém roce, v roce 2018, když pro Ministerstvo životního prostředí bylo ze systému ETS určeno 6 mld., tak pouze 2 mld. 100 mil.-+(?) byly využity a zbytek byl - nevím, jak to nazvat - prostě zůstal ve státním rozpočtu.
Argumentace, že řešitelská kapacita Státního fondu životního prostředí to nedokázala absorbovat, tak si myslím, že ten názor, nebo ten argument je velmi lichý, protože pakliže Státní fond životního prostředí není schopen tolik peněz využít, tak by měl zvýšit svoji kapacitu. Měl by personálně posílit, stejně tak i při rozdělování těch peněz by bylo potřeba více na ně dohlížet tak, aby byly využívány efektivně a transparentně.
Děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
