Za prvé je daleko pravděpodobnější, že takový zákon vydrží v platnosti několik desetiletí, protože jeho přijetí podporuje výrazná většina politických sil v parlamentu. (Na rozdíl od rušení druhého pilíře důchodové reformy.)

 Za druhé si po dvanácti letech příprav tohoto zákona budeme moci udělat ve své agendě místo snad na něco smysluplnějšího a nebudeme muset čelit vztyčenému ukazováku z Evropské unie. Nezanedbatelné je s tím související čerpání evropských miliard.

 Za třetí, právě díky podrobné a široké diskusi jsme připravili koncept, který je ještě o něco lepší než původní vládní návrh.

 Za čtvrté se také zdá, že koalicí i pravicovou opozicí přijatý návrh služebního zákona nebude stát daňového poplatníka uvažovaných osm miliard, ale sumu zhruba o řád nižší.

 A o čem že jsme se to tak vehementně dohadovali?
 Propustnost státní správy: jednoduše řečeno jde o to, že se do státní správy, a to i na vysoce postavená místa, budou moci dostat lidé například z obecních či krajských úřadů, akademické i soukromé sféry.

 Generální ředitelství státní správy: nevznikne. Většinu kompetencí dříve určených generálnímu řediteli převezme nově vzniklá funkce na ministerstvu vnitra – náměstek pro státní službu.

 Do šestiletého funkčního období ho bude jmenovat vláda a svůj mandát si nebude moci zopakovat.
 Státní tajemníci: na starosti budou mít obsazování úřadu a dodržování zákona o státní službě. Státní tajemníky a jejich zástupce měl původně na ministerstvech a Úřadu vlády jmenovat generální ředitel po dohodě s příslušnými šéfy ministerstev. Podle nového návrhu se z nich stanou nejvyšší úředníci konkrétních úřadů.

 Úřednické zkoušky: ty se nevyhnou většímu počtu úředníků, než se původně uvažovalo. Hranice pro povinnost jejich složení se posunula a složit je tak budou muset všichni úředníci, kteří jsou ve službě čtyři roky a méně.

 Systemizace: systemizaci státní správy budou nově připravovat ministerstva financí a vnitra. Odpadne umístění koordinačního místa na Úřadu vlády a s tím spojené pravomoci generálního ředitele.

 Chtělo by se říci, že nakonec došlo k vítězství ducha nad hmotou. A někdy ta „hmota“ kladla skutečně vytrvalý odpor.

 Jan Bartošek
 místopředseda Poslanecké sněmovny a KDU-ČSL