Není obvyklé, aby se ministr zahraničí demokratického státu vyslovoval v podobném duchu, jako to činil „vůdce proletariátu“ ze začátku minulého století, sovětský bolševik a soudruh Vladimír Iljič Lenin. Leč připomenu slova Leninova: „Kapitalismus se přeměnil ve světový systém koloniálního útisku a finančního deptání obrovské většiny obyvatelstva zeměkoule hrstkou pokročilých zemí. A o tuto „kořist“ se navzájem dělí dva nebo tři světovládní, po zuby ozbrojení lupiči (Amerika, Anglie a Japonsko), kteří strhují do své války za rozdělení své kořisti celý svět“.

A nyní slova pana ministra zahraničí České republiky: „Je třeba si připomenout, za kolik životů mohly v minulosti zločiny západních kolonialistů…“

Chápu, že pan ministr je zřejmě ještě odchovancem komunistického výkladu historie a tak jak se to naučil papouškovat v době svého školního mládí, tak to papouškuje dodnes. Máme však už čtvrtstoletí od pádu železné opony a to je snad už dost dlouhá doba na to, aby si zejména nejvyšší představitelé státu mohli poopravit zažité názory komunistické výchovy a aby pochopili, že svět mohl být trochu jinačí, než jak nám ho zprostředkovávali komunističtí ideologové.

Především, doba kolonialismu nebyla žádnou dobou temna a bezbřehého zabíjení, ale naopak v mnoha částech světa dobou úsvitu, dobou formování nových společenských uspořádání, dobou přechodu od kmenových a feudálních struktur společenského uspořádání k národnímu sebeuvědomění a počátku svobodné kapitalistické společnosti s více (Indie, Ghana) či méně (třeba Severí Rhodesie – Zambie) zažitými demokratickými způsoby. Pan Zaorálek hovoří o Indii, leč většina uváděných mrtvých nebyla zabita tzv. britskými kolonialisty, ale padla ve vzájemných válkách mezi jednotlivými feudály, jejichž cílem bylo udržení osobní nadvlády nad poddaným obyvatelstvem a zachování tradičního systému společenských kast.