Vážení kolegové, kolegyně, budu rychlý, nepřipravil jsem si žádnou stať na několik stránek. Jenom bych chtěl znovu otevřít to, o čem se tady bavíme. Ani jeden, ať platný zákon, nebo návrhy, nejsou šťastnou volbou. Ale je tam to ale. To, co dneska platí, je alespoň slabá náplast těm, kteří denně ráno vstávají třeba ve tři hodiny a musí jít otevřít obchod, nebo zavírají v osm a domů se dostávají v deset v noci, bez nutnosti zajištění bezpečnosti v naší zemi. Mně to připadá, a já bych chtěl, abyste to pochopili, že to není, abych vám tady říkal, já to vím lépe, nebo vy jste to nezažili.
Já chci jenom říct to, že přesně tady hovoříme, a mně to připadá o nás bez nás. Je to asi tak, že ti, kteří chodí pracovat do těch obchodů nebo do pekáren nebo se zabývají dodávkou čerstvých potravin do obchodů, tak mají nějaký názor, a ten názor vyjádřili v referendu, které podpořilo 22 tisíc subjektů, nebo lidí, kteří řekli, my nechceme pracovat ve svátek. My chceme ve svátek mít zrovna tak volno, jako úředníci, jako lidi, kteří nemají tu povinnost, která dneska je zařazena z pohledu toho, že oni si nemůžou svobodně rozhodnout, nejdu do práce.
Tady zaznělo: Přece nemusíš pracovat tam, kde ti to zaměstnavatel neumožní. Ale ono to je trošku jinak. Jestli se ten člověk vyučil prodavačem, nebo se vyučil pekařem, nebo se vyučil cukrářem, nebo v jiném oboru, který je v oboru čerstvých nebo jakýchkoli potravin, tak mu nic jiného nezbývá, protože se to vyučil proto, aby to vykonával. A rozhodně se to nevyučil proto, aby ve svátek chodil do práce.
V ten okamžik ztrácí název státní svátek nebo církevní svátek své opodstatnění, protože když se podíváte do kolonky, co to je svátek, tak v první řadě to je den klidu. A ten den klidu platí jenom pro vyvolené? Jenom pro vyvolené? Tak to je tedy hodně špatně. Já si myslím, že by státní svátek, pokud jsme si ho tady schválili se vší vážností, měl platit úplně pro všechny, tak jako platí ve všech vyspělých zemích.
Já jsem se minule potkal prostřednictvím pana předsedajícího s Patrikem Nacherem, a on říkal, no ale já když přijedu do toho Německa, tak já si nemůžu půjčit ani to kolo. No ale to je právě o tom. Že ti lidi dodržují ty hodnoty a vědí, že ve svátek by se měli upnout ke své rodině, k tomu, aby strávili den právě v tom klidu, aby nespěchali nikam, v klidu si popovídali, sešli se se sousedy a řešili rodinné záležitosti.
Tady zaznělo, že v zahraničních státech to jsou především církevní věci. Ale církevní nejsou jenom svátky, to už tady říkal pan Luzar. Tradice nám velí, a ta tradice je tady staletá, pouze posledních 25 let jsme to vytrhli z kontextu a zavedli jsme práci ve svátek, bylo vždy zavřeno.
Já bych ještě využil dnešního odpoledne k tomu, abych pozdravil všechny pekaře, kteří dnes a denně mají otevřeno, dnes a denně napékají a zítra slaví Světový den chleba. A rád bych jim vzkázal to, že i v Poslanecké sněmovně jsou poslanci, kteří vědí, jakou vykonáváte práci, a vědí, že když chodíte v noci, nebo ráno, nebo pozdě odpoledne do práce, tak že si zasloužíte být ve svátek se svou rodinou a strávit ji úplně stejně, jako většina zaměstnanců, kteří chodí do práce jenom od 7.00 do 15.30. Ne jako vy, kteří musíte do práce jednou v noci, podruhé ráno, potřetí odpoledne.
Věřím tomu, že tady zvítězí zdravý rozum a že se začneme věnovat tomu, nehovořit o nás bez nás. Tzn., že neřešit argumenty typu: No my chceme mít otevřeno ve velkoobchodech právě proto, aby ti, kteří mají otevřeno, mohli nakupovat. To je argument z říše snů. Nikdo z podnikatelů nevezme v den svátku do práce ani jednoho pracovníka navíc. A je to z čistě ekonomických důvodů v první řadě, protože ten pracovník stojí víc. Dneska už nestačí mu zaplatit svátek plus práci. De facto dříve neplatilo to, že jsi dostal dvojnásobek. Dostal jsi jenom zaplacenou směnu plus zaplacený svátek jako jiný pracovník. Takže žádná dvojnásobná mzda. Pouze zaplacené všechny nároky, které jsou. A dnes každý podnikatel, který chce dostat zaměstnance ve svátek do práce, tak musí dávat různé příplatky, a ty nejsou malé.
A zaplatí z vás někdo tomu obchodu ve svátek víc peněz? Ani jeden z vás. Tady už to zaznělo. 30 % pouze je ekonomický výnos oproti normálnímu pracovnímu dni. Tak si to spočítejte, jak to asi vypadá s naší ekonomikou. V okamžiku, kdy bychom ve svátek zavřeli, většina obchodníků by ušetřila, ušetřili bychom hromadu energie, tím i životního prostředí, ale hlavně, dopomohli bychom všech lidem, kteří dnes musí pracovat ve svátek, přestože nezajišťují bezpečnost nebo zdraví naší země, tak bychom jim umožnili to, aby strávili den se svou rodinou.
Já bych ještě jednou tady chtěl zdůraznit svobodné rozhodnutí. To svobodné rozhodnutí opravdu není ani u toho zaměstnance, ale často ani u toho zaměstnavatele, protože všichni jsme vázáni nějakými smlouvami, jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, a ty smlouvy musíme dodržovat.
Bylo by to jinak, kdybychom ve svém zákoně nebo v zákoně naší České republiky, nebo by byl zákon, který by říkal: Ve svátek neplatí smlouvy a každý podnikatel, nebo každý zaměstnanec se může svobodně rozhodnout, jestli do práce půjde, jestli ten obchod otevře. Takže pojďme o tom začít jednat, nechme to, tak jak to je, a můžeme se dohodnout, že uděláme zákon, když řekneme: Ano, jestliže tomu podnikateli, nebo v jeho vlastním zájmu je, nebo v jeho přesvědčení, že zavře, tak mu to nikdo nemůže nařídit. Děkuji za pozornost.
Jiří Bláha
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
