Vrátit státu to, co potřebuje k poskytování služeb pro své občany je základ. Samozřejmě za náhradu. Rozumnou náhradu. Nemůžeme si dovolit, aby vznikaly na našem území prakticky monopoly na dodávky vody. Vím, že to vznikalo postupně, nenápadně, přesvědčováním samospráv, skrytými vlastnickými formami a líbivými názvy těch společností, které privatizovaly rozvody. Ale teď už víme, jaký je výsledek, že slibům často provozovatel nedostál a je vhodné to zase postupně řešit.

Vybrakována státní kasa, OSVČ raději „zavírají krám“

Vláda Petra Fialy nechala vybrakovanou státní kasu a závazky přesahující zvýšení výběru daní. To situaci znesnadňuje. Zase se rozjela šedá ekonomika, lidé si snaží poradit. Proto potřebujeme systém zpřehlednit, aby bylo jasné, co občan odvádí, jaké služby za to čerpá, případně lidé, kteří nemohou pracovat nebo na to ještě nemají věk nebo už nemají věk. Nemá smysl podporovat dlouhodobě osoby, které nechtějí pracovat. Naopak podpořit radami nebo rekvalifikací ty, co mají chuť pracovat. Vrátit odvody OSVČ na nedávnou úroveň, aby neztráceli nadšení drobně podnikat. Úřady práce zaměstnat tím, co mají opravdu dělat, hledat lidem práci a podporovat je v tom. Nikoli, že budou totoálně přetížení a je na ně „sypaná“ agenda, kterou dělají úplně nesmyslně oni. Proč by proboha měli řešit sociální dávky?

Mladí mají studovat, když chtějí, ne živit rodinu už na střední

Potřebujeme zcela jiným způsobem uchopit dávky na bydlení, příliš se to rozmohlo. V praxi na nájmy v nově postavených domech, např. v Praze mají většinou jen cizinci a ti Češi, co před úřady zatajili půlku rodiny, se kterou bydlí, aby dosáhli na dávky na bydlení. To je absolutní nesmysl. Znamená to, že trh s byty, hlavně v Praze vůbec dobře nefunguje. Přeci se Pražáci řádně pracující v Praze nebudou stěhovat hluboko do Středočeského kraje, a to ne proto, aby měli místo bytu v paneláku pěkný domek se zahradou (tj. si polepšili), ale proto, že na bydlení v Praze nemají peníze. I když každý den pracují oba dospělí lidé z rodiny. Někdy dokonce pro udržení rodinného standardu musí chodit na pravidelné celoroční brigády i mladí lidé ještě studující střední školu. To dřív opravdu nebylo, je to hrozivým projevem klesající životní úrovně. Mládež se má učit, na brigádách si trochu přivydělat, až na vysoké škole si třeba vzít nějakou další brigádu, ideálně v létě, ne místo učení. Ale nesmí na nich stát rozpočet rodiny, to není fér. Povede to pouze k nevzdělané populaci, protože na seriozní učení nebudou mít čas a energii.