Je to v zájmu snížení korupce v naší zemi i obnovení důvěry lidí v právní stát. Řada států EU proto podobnou legislativu má, jen u nás stále chybí a oznamovatelé i nadále zůstávají v nejistotě a obavách z možných postihů ze strany pachatelů. Jedinou naději v tomto ohledu nyní představuje pirátský návrh, který i přes negativní stanovisko kabinetu nyní poputuje do Sněmovny, kde jej za Piráty bude prosazovat jeden z předkladatelů – Lukáš Černohorský. Pokud by tento návrh platil už v době, kdy docházelo ke kriminálním aktivitám například v kauze ROP Severozápad, tak by stát možná ušetřil až 14 miliard korun, což je aktuálně uváděná škoda.

Vláda v minulosti sice přišla s vlastním řešením ochrany oznamovatelů, její návrh ale nepovažujeme za efektivní. Prokazatelně totiž nezajišťuje nezávislé a objektivní posuzování podnětů oznamovatelů, a tak se lze domnívat, že je dokonce v rozporu s evropskou směrnicí, která opakovaně zdůrazňuje nezbytnost nezávislých kanálů pro oznamování. Vypracovali jsme tedy po konzultaci s experty vlastní verzi.

Náš návrh zákona reaguje na celou řadu reálných kauz, kdy oznamovateli nebyla poskytnuta dostatečná podpora, a následně čelil odvetným krokům ze strany zaměstnavatele. Větší ochranu whistleblowerů má podle našeho záměru zajistit možnost anonymního podání oznámení o protiprávním jednání, pouze s uvedením adresy pro doručování. Oznamovatel musí být následně vyrozuměn o tom, jakým způsobem byl jeho podnět vyhodnocen. Tato úprava výslovně zakazuje, aby vůči oznamovateli byly učiněny odvetné kroky jako je psychický nátlak, veřejná dehonestace, šikana, účelové přeřazení na jinou pozici nebo dokonce ztráta zaměstnání. Ochrana se navíc týká nejen samotného oznamovatele, ale rovněž jeho blízkých osob či například osoby, která se podílela na přípravě oznámení.