Je mu rozhodně jedno, zda dokonalou práci odvede muž či žena. Je v jeho bytostném zájmu v přijímacím pohovoru najít takovou osobnost, která pomůže rozvoji firmy. Nedovedu si představit postavení muže či ženy, o kterých by bylo v kolektivu známo, že byli přijati (také) na základě splnění kvót. Pochybnosti o jejich kvalitě by byly rozhodně na místě a kolegové by se na ně dívali „skrz prsty“.

Jakákoliv pozitivní diskriminace škodí. Škodí oběma stranám. Jak „diskriminovanému“, tak zaměstnavateli. Nechtěla bych sama na sobě zažít ten pocit, že jsem pracovní pozici získala proto, že jsem žena (a ještě k tomu na vozíku). Silně, velmi silně by mě to uráželo.

Vzpomínám si na zkušenosti z Jihoafrické republiky, kde zavedli pozitivní diskriminaci, tedy kvóty ve vedení firem. Ve vedení musí být zástupce tmavé části populace. Vede to ovšem k tomu, že místo zaujímá člověk, který není patřičně vzdělán a pobírá vysoký plat doslova za nic. Zákon je naplněn, ale efekt to nepřináší žádný.