Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že jsme přerušili projednávání tohoto bodu, jen velmi stručně si dovolím oživit, že projednáváme zákon, který pracovně nazýváme zákonem o dvojí veřejné podpoře Agrofertu. První veřejná podpora se odehrává v daňovém zvýhodnění čistých biopaliv, a to, co je na tom skandální, je skutečnost, že daňové zvýhodnění se týká pouze metylesteru řepkového oleje.

Můžeme vést spoustu odborných diskusí, zda existují či neexistují nějaká jiná čistá biopaliva, která by také mohla být použita místo tzv. meřa, (?) ale vždycky to bude pouze akademická debata, dokud bude platit pozměňovací návrh, který byl uplatněn až na půdě Poslanecké sněmovny, Ministerstvo financí nikdy nic takového nenavrhovalo, dokud bude platit pozměňovací návrh zpracovaný dr. Radmilou Kleslovou, tenkrát ještě sociální demokratkou, který uzákonil, že jediný metylester, jediné čisté biopalivo, které může být daňově zvýhodněno, je metylester řepkového oleje. Všechny ostatní metylestery tohoto dobrodiní nejsou schopny dosáhnout, proto také těžko můžeme zjistit v tržních podmínkách, jestli existuje něco jiného, protože cokoli jiného nemůže konkurovat, cokoli jiného daňovou výhodu nemá. Daňovou výhodu má pouze výrobek Babišových technologií, nikdo jiný tuto daňovou výhodu mít nesmí. To je první veřejná podpora.

Druhá veřejná podpora se týká povinného přimíchávání, které vyplývá z evropské směrnice, 4,2 % biolihu do benzinu a 6 % bionafty do nafty. Skutečnost, že tyto dvě veřejné podpory doteď existovaly v souběhu, byl kompenzován tím, že se to navzájem od sebe mohlo odečítat. To znamená, čím více prodal distributor čistých biopaliv, tím méně musel míchat. Takže skutečně existovaly, protože na určitý objem prodaného fosilního paliva je povinnost prodat určitý objem biopaliv. Skutečně existovali distributoři. Až pan poslanec Sklenák přestane řvát, já budu pokračovat. Děkuji.

Takže skutečně existovali distributoři, kteří už nemuseli vůbec do prodaného fosilního paliva míchat, protože prodali tolik čistého biopaliva, že tu povinnost měli splněnou v rámci první veřejné podpory, a už nemuseli aplikovat tu druhou.

Tato novela, kterou dnes máme před sebou, tuto možnost redukuje o 70 %. Jinými slovy, ať prodá distributor kolik chce čistého biopaliva, stejně má povinnost přimíchat bionaftu, ne sice 6 %, ale minimálně 4,2 % do každého litru, což má logicky ten důsledek, že zatímco kšeft s čistým biopalivem poběží dál, protože bude díky tomu, že je daňově zvýhodněno, cenově atraktivní, tak ať prodá nebo neprodá příslušný distributor jakékoliv množství čistých biopaliv, stejně musí přimíchat minimálně 4,2 % bionafty, což teoreticky znamená, zdůrazňuji teoreticky, ale vláda s tím ve svém materiálu evidentně počítá, až sedmdesátiprocentní nárůst povinného odběru bionafty oproti současnému dnešnímu stavu, což vláda ve svém materiálu v okamžiku, kdy pravděpodobně ještě nepočítala s tím, že narazí na kompetentní protiargumentaci, dokonce pokládá za přednost a říká: je to skvělé, zvýšíme povinný odběr řepky, navýšíme až o 14 tisíc pracovních míst na venkově v jednotlivých regionech. A nemocní se uzdraví, ptáci začnou zpívat a růže rozkvetou v okamžiku, kdy se nám povede prosadit zákon, kdy navýšíme oproti dnešnímu stavu povinný odběr biopaliv.