Karla Šlechtová: Velká německá diplomatická a vojenská chyba

02.01.2019 14:39 | Zprávy
autor: PV

Komentář bývalé ministryně obrany k záměru Německa rekrutovat do vlastní armády občany jiných zemí, včetně Čechů.

Karla Šlechtová: Velká německá diplomatická a vojenská chyba
Foto: www.karlaslechtova.cz
Popisek: Karla Šlechtová, exministryně obrany

Nápad německého ministerstva obrany oslovit české nebo polské úřady, aby umožnily nábor občanů těchto zemí pro německý Bundeswehr, je hloupý. Hloupý, až za uši tahá. A nejen proto, že se k němu hodí přirovnání k říši římské, jejíž první známkou rozpadu byl nábor Galů a Germánů do řad slavných legií. 

Je hloupý zejména proto, že otevírá legitimní prostor všem protiněmeckým, protievropským a obecně nenávistným komentářům, na které politici typu Tomia Okamury čekají jak na záchranný kruh. „Připomíná to budování mezinárodních jednotek Waffen SS,“ míní tento japonský znalec evropské historie.

Ze strany Německa je to trapná strategická chyba, která podporuje vše zlé, co si jeho sousedé mohou o Německu myslet. Je to netaktní, namyšlené a necitlivé. 

Pojďme ale popořadě. Česká republika pamatuje na angažmá v cizí armádě zákony. Podle paragrafu 321 trestního zákona č. 40/2009 Sb. je služba v ozbrojených silách cizího státu trestná odnětím svobody až na 5 let. Pokud se stane za ohrožení státu nebo za válečného stavu, jde o 10 let. 

Výjimku může udělit prezident republiky (už ho vidím ;-). Zákon též neplatí v případě, že dotyčný voják bojuje na straně státu, který zajišťuje společnou obranu při napadení ČR. Poslední podmínku Německo splňuje, a nechme stranou úvahy, na čí straně by ten voják bojoval třeba při náhlém konfliktu o krušnohorské lithium nebo při narušení dodávek ruského plynu v moři u Polska. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

Dvojkolejnost EU

Není to, že se spojí pár států, aby se po ekonomické stránce dohodly na užší spolupráci důkazem toho, že je EU nejednotná a vlastně se tím rozpadá? A není to náhodou i v rozporu s nějakými stanovami EU? Že my v té skupině států nejsme je věc druhá, ale teď mi jde hlavně o princip, jak je to možné? U...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Stojanová (Piráti): Kauzy ještě prohlubují nedůvěru lidí

13:09 Stojanová (Piráti): Kauzy ještě prohlubují nedůvěru lidí

Projev na 24. schůzi Poslanecké sněmovny dne 2. července 2026 – interpelace premiéra Babiše a minist…