Konečná (KSČM): Skrytá podoba migrace

25.08.2015 5:35 | Zprávy
autor: PV

Žádná statistika nedokáže nikdy postihnout konkrétní lidské osudy, které se za anonymními statistickými čísly skrývají.

Konečná (KSČM): Skrytá podoba migrace
Foto: KSČM
Popisek: Kateřina Konečná, KSČM

Navíc jsou tyto statistiky už ve chvíli svého zveřejnění překonány zatím nespočítanou realitou. Statistická data ale dávají možnost podívat se na realitu z odstupu a zamyslet se nad vývojem hlouběji, než to umožňuje každodenní zpravodajství chrlící množství detailů. Tak například červnové statistiky Eurostatu uvádějí, že z 185 000 žádostí o azyl podaných v zemích EU za první čtvrtletí letošního roku tvořily více než polovinu žádosti Kosovanů, Syřanů a Afgánců. Zaujalo mne, že jsou speciálně zmiňováni obyvatelé Kosova.

Uvědomila jsem si, že vlastně stále mluvíme jen o migrantech mimoevropských a vůbec nehovoříme o migraci vnitroevropské ze zemí mimo EU. Pak vidíme, že jen v Německu požádalo od začátku letošního roku o azyl 21 tisíc žadatelů z Kosova, 14 tisíc ze Srbska, 7 tisíc z Makedonie, 4 tisíce z Bosny a Hercegoviny a patnáct set z Černé Hory, tedy celkem téměř 50 000 ze zemí bývalé Jugoslávie. K tomu je třeba asi ještě přičíst 20 tisíc žadatelů z Albánie. Také v souvislosti s těmito údaji Berlín tvrdí, že EU reaguje na uprchlickou krizi v Evropě příliš pomalu a snaží se, aby všechny balkánské země dostaly v EU statut takzvaných bezpečných zemí. V takovém případě by totiž německé úřady mohly všechny tyto žádosti šmahem odmítnout.

Ovšem je třeba se ptát, proč země bývalé Jugoslávie a celý Balkán nejsou za bezpečné považovány odedávna. Byla právě SRN a její politici, kdo počátkem devadesátých let velmi aktivně spoluusilovali o co nejrychlejší rozbití Jugoslávie, a když se USA o něco později rozhodly donutit Srbsko k poslušnosti bombardováním, byla to opět Spolková republika, která se za tuto politiku postavila a získávala pro ni podporu v NATO. Přitom za 78 dnů bombardování NATO muselo ze svých domovů uprchnout téměř 800 tisíc Albánců a 100 tisíc Srbů. Totéž platilo, když bylo Srbsko o několik let později donuceno nechat si líbit odtržení Kosova. Nikoho z německých politiků přitom tehdy nezajímalo bezprecedentní porušování mezinárodního práva a z toho vyplývající rizika a důsledky nestability regionu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Adéla Šípová byl položen dotaz

Migrační pakt

Mě by spíš zajímalo, jak řeší migrační pakt nebo cokoliv/kdokoliv to, aby se sem nelegální migranti vůbec nedostávali? K čemu je takové poloviční řešení, že je sem necháme přicestovat a pak budeme řešit, jak je vrátit nebo co s nimi? A když ten pakt tak hájíte, vy souhlasíte i s tou povinnou solidar...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Armáda mezi personálním kolapsem a drahými zakázkami

9:15 Vích (SPD): Armáda mezi personálním kolapsem a drahými zakázkami

Bezpečnost státu nestojí na politických proklamacích ani na mediálně atraktivních nákupech, ale před…