Útvar hlavního architekta si Brno zrušilo v roce 2003. Rozhodovat v sladké nevědomosti se tehdy jevilo snazší, než při vědomí složitých souvislostí; o osobních zájmech tehdejších politiků si tu nedovolím spekulovat. „Nějaký pohádkář, to by nám tak scházelo“, odpověděl na dotaz redaktorky ještě v polovině loňského roku tehdejší náměstek primátora Laďa Macek.
A podle toho Brno vypadá. Proč stojí nový sloup dopravního podniku na Milady Horákové uprostřed nového chodníku? Proč vzniklo sídliště Kamechy 15 km od centra a teď se k němu za desítky miliard staví tramvajová trať? Proč má Brno plochu 3x větší než stejně lidnatý Graz či Zurich, takže je všechno daleko a ke všemu potřebujete auto? Proč roste stále dál a přitom se nedokáže postarat o klíčová místa jako je Mendlovo náměstí, Nádražní ulice či Stará osada? Tyto a další otázky už mě netrápí: prostě proto, že rozvoj tohoto města šel posledních 20 let samospádem, nikdo se o něj nestaral.
To, že Brno nutně potřebuje nějakého pohádkáře, jsme věděli už jako aktivní občané, proto jsme si ho napsali do programu. V jak hlubokém rozkladu je plánování rozvoje Brna, jsme však měli poznat až po příchodu na radnici: Rekonstrukce ulic a náměstí nepřipravovali urbanisté z Odboru Územního plánování a rozvoje (OÚPR), ale inženýři z vodáren, tepláren, dopravního podniku a dalších městských firem. Poslední slovo měli vždy ekonomové z Investičního odboru. O developerských projektech rozhodovali zas ekonomové z Majetkového odboru a Majetkové komise. Každá jedna změna územního plánu dodnes trvá tři a půl roku, když jde všechno dobře; jinak třeba i pět let. Město má už léta strategii svého rozvoje, ale jen na papíře. Třeba obří dopravní stavby dosud rostly bez souvislosti s ní.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV