Článek byl převzat z Profilu Michal Malý - Jak se (ne)hospodaří v naší zemi, aneb Prahu radši zbouráme?

Česká komora architektů o prohlásila o soutěžním dialogu: "Byla porušena podmínka zveřejnění všech soutěžních návrhů formou výstavy a veřejné publikace, neboť představuje jen návrhy druhého kola soutěže, tedy ne všechny, jak požaduje Soutěžní řád”. " (6. 3. 2023) Skoro to vypadá, jako kdyby měli někteří lidé zájem, aby se bouralo, a pak utrácelo. Proč?

Nejprve trocha historie

Původní most v místě dnešního železničního byl postaven v letech 1871 až 1872 a byl součástí tzv. Pražské spojovací dráhy procházející Nuselským údolím, spojující nádraží Františka Josefa (nynější hlavní nádraží) a Západní nádraží (nyní Smíchovské nádraží). Jeho konstrukce byla jednokolejná, most spočíval na třech pilířích. Jednalo se o most příhradový a přímopásový, zhotovený ze svářkové oceli. Měl pět polí, každé o délce 56,9 m a celkovou délku 196,3 m. Zhotovila jej Harkortova mostovna v Duisburgu.

Nový most z roku 1901: Na konci 19. století již přestal starý jednokolejný most vyhovovat, proto bylo rozhodnuto o jeho nahrazení novou konstrukcí pro dvojkolejnou trať. Stavba nového mostu proběhla v letech 1900–1901. Podílely se na ní tři libeňské firmy: První Českomoravská továrna na stroje, Bratři Prášilové a spol. a Rustonova strojírna. V říčním korytě byly vybudovány dva nové, kamenné pilíře. Autorem projektu byl architekt Fr. Prášil (mimo jiné autor též Petřínské rozhledny a Průmyslového paláce na Výstavišti u Stromovky).