Už za týden se znovu rozjede Sněmovna. Poslanci se sejdou na ustavující schůzi, papírově by mělo jít o rutinní záležitost. Zvolí si předsedu, místopředsedy a hotovo. Jenže, jak už to u nás bývá, i z technické procedury se rodí první politický střet.
Vedení Sněmovny mělo mít pět členů, o dva méně než minule. Na počtech ale nesejde, jde o jména.
ODS do funkce znovu posílá Jana Skopečka. Ten komoru vedl už dřív a proti jeho nominaci nikdo zásadně neprotestuje.
Zato u hnutí STAN se rozhořívá první otevřený problém: jejich kandidátem je prý stále předseda a současný ministr vnitra Vít Rakušan.
A právě tady začíná první politická bitva nové éry.
V médiích už to jede a veřejnost kroutí hlavou.
Někteří poslanci hnutí SPD, které jedná o vládní spolupráci s ANO a Motoristy sobě, už teď říkají otevřeně: Rakušana nepodpoří.
A není se čemu divit.
Na stole leží jeho odpovědnost za migrační pakt, který prosazoval, i dozvuky kauzy Dozimetr a podivné financování hnutí, jež se se jménem STAN vleče dodnes. Pro řadu poslanců je Rakušan symbolem arogance minulé vlády a těžko si lze představit, že by právě on měl reprezentovat „nový začátek“.
Neslučitelnost funkcí!
Aby toho nebylo málo, stojí tu i ústavní překážka.
Česká ústava jasně říká: ministr nemůže zároveň zasedat ve vedení Sněmovny.
Důvod je prostý – aby se nepletly dohromady dvě moci, výkonná a zákonodárná.
Jenže, jak už to v české politice chodí, i tohle se dá obejít. Stačí s volbou počkat. Až stará vláda podá demisi a nová bude jmenována, Rakušan už ministrem nebude.
A to už tedy bude „čistý“. Může být zvolen dodatečně.
Legální? Ano. Důstojné? Sotva.
Je to prostě obezlička, která působí trapně a může celý proces zbytečně protahovat. A nikdo dnes neví, kdy vůbec nová vláda vznikne.
Nebylo by lepší přijít s jiným jménem – méně konfliktním, méně zatíženým minulostí?
Udělá to ale STAN?
Rakušan je totiž pro část poslanců nevolitelný, a bylo by politicky moudré se zbytečnému střetu vyhnout. Volba místopředsedů je tajná. Každý hlasuje sám za sebe, žádná stranická kázeň neplatí.
A to znamená jediné: žádná dohoda není jistá.
K vítězství je třeba více než stovky hlasů. STAN jich má jen 22. Aby Rakušan uspěl, musel by dostat všechny hlasy opozice – a ještě nejméně devět z opačného tábora.
Takový scénář je prakticky nemožný.
Příběh o jedné funkci ukazuje mnohem víc, než se na první pohled zdá.
Letošní rok začne otevřeným střetem a přeskupením sil.
A paradox je na světě: zatímco ODS si svého místopředsedu prosadí bez jediného problému, Rakušan může být smeten hned při první zkoušce.
A pokud k tomu dojde, nebude to jen jeho osobní prohra.
Bude to signál, že politická mapa se skutečně mění.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV







