Ministr Jurečka: Česká správa sociálního zabezpečení povede příslušné evidence

15.06.2022 22:03

Projev na 26. schůzi Poslanecké sněmovny 15. června 2022 k zákonu o pojistném na sociální zabezpečení

Ministr Jurečka: Česká správa sociálního zabezpečení povede příslušné evidence
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marian Jurečka

Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové.

Dovolím si tedy uvést stručně sněmovní tisk číslo 236 - novelu zákona č. 589 o pojistném na sociální zabezpečení. Tato novela tohoto zákona se snaží tady do našeho českého pracovního prostředí přinést motivaci zaměstnavatelů ve větší míře realizovat částečné úvazky. Je to téma, o kterém se tady dlouhé roky hovoří, volají po něm i zaměstnavatelé, volají i po něm zaměstnanci, lidé, kteří jsou ve specifických životních situacích a několikrát v minulosti bylo poměrně blízko k tomu, aby se nějaká takováto úprava i realizovala, avšak nepodařilo se jí dotáhnout do konce.

Tento návrh tedy předpokládá to, abychom vytvořili podmínky, kdy budeme motivovat zaměstnavatele formou pětiprocentní slevy na odvodu na pojistném z vyměřovacích základů u zaměstnanců v pracovním nebo ve služebním poměru a bude se to týkat jasně specifikované skupiny osob. Bude se to týkat občanů starších 55 let. Bude se to týkat občanů a zaměstnanců tedy, kteří pečují o dítě mladší deseti let, jehož rodiče, nebo který má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu dítě mladší deseti let. Nebo pečuje o blízkou osobu mladší deseti let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV. Nebo je studentem a studium se posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění, nebo je tím, kdo se rekvalifikuje podle zákona o zaměstnanosti a sleva se poskytuje 12 měsíců od nástupu.

Nebo také osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti, či osobu mladší 21 let. U toho zaměstnance se nezkoumá délka úvazku, i při plném úvazku je to nárok na slevu. Podmínkou pro uplatnění slevy na pojistné zaměstnavatelům u těchto zaměstnanců je s výjimkou zaměstnance mladšího 20 let sjednání kratší pracovní nebo služební doby, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba, přičemž takováto stanovená pracovní nebo služební doba musí činit nejméně 8 a nejvíce však 30 hodin týdně ze všech pracovních a služebních úvazků u téhož zaměstnavatele.

Sleva zaměstnanci nenáleží, pokud je vyměřovací základ zaměstnance vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy, nebo odpracovaná doba zaměstnance včetně dob, které se považují za výkon práce u téhož zaměstnavatele překročí v kalendářním měsíci 138 hodin, nebo průměrný hodinový příjem zaměstnance, z něhož se platí pojistné na sociální zabezpečení je v kalendářním měsíci vyšší, než stanovená hranice průměrného hodinového příjmu odvozena od limitu 1,5násobku průměrného příjmu rozpočítáním na maximálně zkrácený úvazek 30 hodin. Tímto opatřením se omezuje možnost získat slevu na pojistné za zaměstnance s vyššími příjmy snížením pracovního úvazku bez snížení příjmu. Nebo jde o zaměstnance se zdravotním postižením, který je v pracovním poměru k zaměstnavateli uznanému za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, anebo je zaměstnancem uvedeném v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce, takzvaného kurzarbeitu.

Dále se vylučuje poskytování slev z více zaměstnání v pracovním či služebním poměru vykonávaných zaměstnancem souběžně na zkrácený úvazek. Sleva náleží jen z jednoho, z jednoho zaměstnání, i když je více takových zaměstnání vykonáváno. U téhož zaměstnavatele a úhrn všech úvazků není výš než 30 hodin týdně. Sleva na pojistné náleží jen z jednoho zaměstnání, které si zaměstnavatel určí. U různých zaměstnavatelů několik zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek, slevu na pojistném za takového zaměstnance může uplatnit jen jeden z těchto zaměstnavatelů, a to ten, který jako první ohlásil záměr uplatňovat za zaměstnance slevu České správě sociálního zabezpečení.

Anketa

Má vláda zastropovat ceny pohonných hmot i za cenu, že na to bude doplácet z rozpočtu?

95%
3%
hlasovalo: 15398 lidí

Podmínkou nároku na slevu dále je, že zaměstnavatel, který se rozhodne uplatňovat slevu na pojistném tento záměr ohlásí České správě sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel bude technicky uplatňovat slevu na pojistném na přehledu o výši pojistného, který předkládá příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Slevu jde odečítat od pojistného odváděného za příslušný kalendářní měsíc. Zároveň jsou v zákoně uvedeny způsoby prokazování jednotlivých důvodů pro uplatnění slevy na pojistném, a dále se stanovují povinnost zaměstnavatele evidenčního a informačního charakteru včetně povinnosti informovat zaměstnance o tom, že je na něho uplatňována sleva. A povinnosti zaměstnance týkající se součinnosti při uplatňování slevy zaměstnavatelem včetně povinnosti sdělit zaměstnavateli sjednání dalšího zkráceného úvazku, na který by slevu mohl uplatňovat jiný zaměstnavatel.

Česká správa sociálního zabezpečení povede příslušné evidence zaměstnanců a zaměstnavatelů. Komunikace České správy sociálního zabezpečení se zaměstnavateli bude probíhat elektronicky se zaručenou identitou. Dílčí navazující úpravy se provádějí ještě v souvisejících zákonech a to v zákoně o sociálních službách, kde se rozšiřuje okruh důvodů, pro které úřad práce vydává potvrzení o době péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby, o vystavení tohoto potvrzení též pro účely poskytování slevy na pojistném.

Dále v zákoně o zaměstnanosti, kde se doplňuje ustanovení o vydání potvrzení o rekvalifikaci. Dále v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, kde se doplňují oprávnění orgánů sociálního zabezpečení vyžadovat potřebná sdělení též pro účely kontroly odvodu pojistného.

Účinnost návrhu tohoto zákona se navrhuje prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Zohledňují se přitom technické možnosti realizace návrhů zákona u České správy sociálního zabezpečení a u IT systémů zaměstnavatelů.

Finanční dopady se odhadují z hlediska výpadku na pojistném v objemu 1,9 až 3,9 miliardy korun ročně. Předpokládáme však, že se nám podaří tady tímto krokem aktivovat na pracovní trh více, než několik desítek tisíc lidí ze skupin, o kterých jsme hovořili v úvodu. Pokud toto číslo překročí více, jak třicet tisíc lidí, kteří na ty částečné úvazky začnou pracovat, je předpoklad, že tento výpadek na pojistném se státu bude kompenzovat.

S každým vyšším nárůstem to bude už potom benefitem státu a především benefitem ekonomiky, kdy pracovní trh firmy, zaměstnavatelé, získají navíc další lidi pro neobsazená pracovní místa, která jsou v současnosti problémem, který brzdí rozvoj, nebo jedním z problémů, které také brzdí rozvoj ekonomiky a českých firem.

Děkuji vám za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Jak chcete z Bruselu zajistit naši potravinovou soběstačnost?

Podle mě je to klišé a nemůžeme být potravinově úplně soběstační, obzvlášť dnes, kdy je dost nevyzpytatelné počasí. A i kdybychom soběstační byly, nebude nás to stát mnohem více než potraviny z dovozu? Podpora českých potravin je sice hezká věc, ale zas né každý na to má rozpočet. Stačí se podívat n...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zálom (Svobodní): Náš ekonomický systém vlivem státních zásahů koroduje

15:06 Zálom (Svobodní): Náš ekonomický systém vlivem státních zásahů koroduje

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k rozpadu systému.