Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, hned na úvod - s veškerými výhradami pana prezidenta souhlasím. Použití veta bylo zcela oprávněné a zákon by v této podobě neměl být schválen. Já na rozdíl od kolegů, kteří mluvili přede mnou, se budu zabývat trošku jinými otázkami a rozdělila bych svůj projev do čtyř kapitol. Jak je u mě zvykem, trošku stručněji. Za prvé rychlost, za druhé Senát, za třetí věk, za čtvrté dopad. 

K jedničce, k rychlosti. Samotný průběh byl zcela nezvyklý. Na tuto Sněmovnu mimo legislativní stav nouze to bylo excelentně rychle. Prosím vás, návrh byl zaslán vládě k vyjádření 16. 5. Vláda už své stanovisko měla o dva dny později 18. 5. a již 1. a 2. června tohoto roku proběhlo projednávání na plénu a 30. 9. bylo ukončeno třetí čtení. Vláda stihla své stanovisko dát za dva dny a do 15 dnů už bylo první čtení. Promiňte, v této Sněmovně, pokud není legislativní stav nouze, takovou situaci neznám, takže místo legislativního stavu nouze to byla asi trafiková nouze. Tolik k rychlosti.

Zajímavý je bod dvě - Senát. V senátu k návrhu zákona doporučily dva výbory, aby Senát návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Dva výbory Senátu řekly, že se to má vrátit. Jednalo se o výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a ústavně-právní výbor. Pozměňovací návrhy se týkaly upřesnění v souvisejících právních předpisech - v zákoně o soudech a soudcích, v soudním řádu správním, v zákoně o střetu zájmů a v zákoně o zpracování osobních údajů. Změny se týkaly nahrazení původního názvosloví funkcí, novým názvoslovím, čímž jednoznačně určovaly a konkretizovaly pravomoci příslušných osob. Tyto pozměňovací návrhy měly charakter oprav opomenutí Poslanecké sněmovny, přesto nebyly Senátem přijaty. Vyvstává tak otázka, zda Senát plní svou funkci. K čemu jsou, když tam jsou zcela zjevné chyby, a přesto zákon nevrátí Senát? Domnívám se, že kontrolní mechanismus zcela selhal.