Od těchto staronových proroků neoliberalismu a ekonomického neumětelství se nyní dozvídáme, že takto, jak to se schodkem nyní dělá Sobotkova vláda, se to dělat nemá. Proč prý přicházet s dalšími podněty na podporu hospodářského růstu, když ten je tak pěkně vysoký (4,4 % za II. čtvrtletí)? Proč vlastně tak vysoký rozpočtový schodek, když může být ne 70 miliard, ale třeba o 40 miliard nižší? A jiné hlouposti. Samozřejmě se pak vtírá otázka, proč by státní rozpočet neměl být vyrovnaný, že… Vždyť ono to přeci jde s akademickou lehkostí. Stát přece nemá ani penzisty, ani zaměstnance…

To, že za Kalouska byly schodky státního rozpočtu bezvýchodně trojciferné, se těmto analytikům naopak líbilo. Škrtalo se a škrtalo, ale k růstu ekonomiky se Nečas a spol. nedobrali. Něco bylo špatně. Asi tedy jejich finanční politika…

O ekonomických beletristech typu Párala, Zlámalové apod. nemá smysl hovořit. Platí pro ně to, co kdysi, před dvěma sty lety, řekl Napoleon o Bourbonech: „Nic nezapomněli a nic se nenaučili.“ V jinak odborně a faktograficky zajímavém deníku E15 jakýsi „analytik“ L. Kovanda z finanční skupiny Roklen, o níž jsem nikdy neslyšel, s klidem Angličana hovoří o tom, že vlády v předchozím desetiletí, rozuměj vlády sociální demokracie, sice zaznamenávaly vysoký hospodářský růst, ale vykazovaly také vysoké schodky hospodaření. Tento dobrý muž, rádoby komentátor odborných novin, je zcela nepolíbený informacemi a fakty. Nejspíš je skutečně ani nezná.