Obchodní řetězce se rády (a falešně) prezentují jako ochránci peněženek spotřebitelů. Realita na pultech však ukazuje pravý opak. Takzvané akční ceny jsou často jen promyšleným marketingovým trikem, jehož cílem není pomoci zákazníkovi, ale zmanipulovat ho. Řetězce zneužívají své dominantní postavení, ohýbají pravidla trhu a dlouhodobě vydělávají na cenové nepřehlednosti a důvěřivosti spotřebitelů.
Podnákladový prodej je vědomá strategie řetězců
Jedním z nejviditelnějších příkladů je kuřecí maso prodávané v „akci“ za 99,90 Kč za kilogram. Cena, za kterou se podle samotných producentů maso často nedá vyrobit ani zpracovat. Řetězce to vědí, přesto tuto praktiku opakují. Nejde o chybu, ale o záměr. Levné kuře slouží jako návnada – zákazník přijde do obchodu a kromě těchto "zázračných" kuřat utratí peníze i za další zboží, kde si řetězec ztrátu bohatě vynahradí. Malí řezníci a lokální prodejci tímto jednáním přicházejí o zákazníky i o možnost přežít.
Ještě závažnější je systematické klamání zákazníků prostřednictvím falešných slev. Česká obchodní inspekce opakovaně odhalila případy, kdy zahraniční řetězce uměle navyšovaly tzv. původní cenu, aby sleva vypadala co nejvýrazněji. Typickým příkladem je kečup Heinz, který byl propagován a prodáván s údajnou slevou z 74,90 Kč na 44,90 Kč. Kontrola však ukázala, že se výrobek krátce předtím prodával za 39,90 Kč.
Jinými slovy – žádná sleva, ale zdražení maskované reklamou.
Má být Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí?Anketa
Podobné praktiky se týkají i dalších potravin. Jednou je „původní“ cena 199 Kč, podruhé 299 Kč. Skutečná běžná cena se přepisuje podle potřeby marketingového oddělení řetězce. Zákazník je uváděn v omyl a pojem sleva ztrácí jakýkoli význam.
Velké obchodní řetězce dnes fakticky diktují pravidla celému potravinářskému trhu. Mají v rukou producenty, farmáře i menší dodavatele. Ti jsou nuceni přijímat nevýhodné smlouvy, nízké výkupní ceny a neustálý tlak na snižování nákladů – často na úkor kvality. Komunikace s vedením řetězců je jednostranná a arogantní. Kdo nepřistoupí na jejich podmínky, ten z trhu jednoduše zmizí.
Zatímco zisky odcházejí do zahraničí k nadnárodním vlastníkům řetězců, následky a škody zůstávají doma. Spotřebitel platí vysoké ceny mimo akce, stát přichází o část daňových příjmů a domácí potravinářská výroba je systematicky oslabována. To vše ve jménu „levných potravin“, které jsou ovšem "levné" jen na první pohled.
Současná situace ukazuje, že zahraniční obchodní řetězce se u nás chovají jako neomezení vládci trhu. Pokud nedojde k důslednější kontrole, vyšším pokutám a skutečné ochraně spotřebitele i domácích výrobců, budou falešné slevy a podnákladové akce dál běžnou praxí.
A účet za toto chování budeme platit všichni – kromě těch, kteří na něm nejvíce vydělávají.
Psali jsme:
Článek byl převzat z Profilu Ing. Marie Pošarová
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Klamou obchodní řetězce zákazníky prostřednictvím falešných slev?
