Začátkem prázdnin ho střídá Vladimír Balaš, který je na hony vzdálen problémům regionálního školství, zato má pozoruhodné zkušenosti z působení na vysokých školách. Například jako děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni umožnil svého času studium předsedovi někdejší Unie svobody Janu Rumlovi, přestože nedosáhl v přijímacím řízení požadovaného počtu bodů. Novinářům k případu nyní sdělil, že se nemá za co stydět. Zvláštní přístup budoucího ministra školství, právníka a poslance hnutí STAN…nebo snad pravidlo?

Od listopadu je to 24. ministr školství, uvidíme, s čím přijde a jak dlouho vydrží. Každý z jeho předchůdců se chtěl svými novinkami zapsat do historie. A tak změny se střídaly, jak na běžícím pásu. Nejdřív se zrušily osnovy a místo nich učitelé na koleně vytvářeli školní vzdělávací programy. Malér byl, když se dítko se svou rodinou přestěhovalo a změnilo školu. Po vzoru USA jsme se začali honit za co nejvyšším počtem vysokoškoláků.

K tomu bylo potřeba zrušit dílny na základních školách, dát zelenou rozvoji gymnázií (včetně víceletých) a likvidovat učňovské a odborné školství. Po letech se zjistilo, že nám chybí řemeslníci a techničtí pracovníci, takže kraje na vlastní pěst začaly učňovské školy zase obnovovat. Aby mohl každý získat maturitní vysvědčení, odepsaly se státní přijímací zkoušky. Po čase se znovu obnovovaly. To samé bylo se státní maturitou.