Sobotka: Téma církevních restitucí je konfliktní, rozdělilo společnost, za Nečase jsem hlasoval proti

18. 6. 2015 12:20

Sobotka: Téma církevních restitucí je konfliktní, rozdělilo společnost, za Nečase jsem hlasoval proti

Sobotka: Téma církevních restitucí je konfliktní, rozdělilo společnost, za Nečase jsem hlasoval proti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Bohuslav Sobotka

Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem rád, že ještě zbývá cca hodina do konce písemných interpelací, tzn. je dostatečný prostor pro to, abychom se nyní věnovali církevním restitucím a abych informoval Poslaneckou sněmovnu o tom, jakým způsobem dochází k naplňování příslušného zákona.

Především chci ale říci na začátek, že pokládám interpelaci poslance za zcela legitimní nástroj, který poslanec má plné právo uplatnit, zcela tak pokládám za naprosto v pořádku, že poslanec může být nespokojen s odpovědí ministra nebo předsedy vlády a uplatní ten požadavek i teď v rámci ústních interpelací, a myslím si, že je v této situaci mou povinností, abych rozšířil svou písemnou odpověď, kterou jsem poslal panu poslanci Grebeníčkovi, a informoval v rámci tohoto bodu obsáhleji o tématu, na které jsem byl dotazován.

Čili dovolte mi nyní, abych se věnoval této konkrétní problematice v rámci odpovědi na písemné interpelace. Na začátku bych chtěl znovu připomenout, protože téma církevních restitucí je téma konfliktní, je to téma, které rozdělilo naši společnost, že za vlády Petra Nečase jsem spolu s dalšími poslanci hlasoval proti přijetí návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Proti návrhu zákona tehdy hlasoval i celý poslanecký klub sociální demokracie, který byl v opozici. Nicméně zákona byl přijat.

Chtěl bych také informovat Poslaneckou sněmovnu o tom, že jak procedura při přijímání tohoto zákona, tak i jeho samotný obsah byl předmětem celkem tří stížností podaných u Ústavního soudu České republiky, konkrétně senátory a poslanci sociální demokracie, Věcí veřejných a také KSČM. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 29. května 2013 výhrady vůči zákonu odmítl. Procedura při přijímání zákona i jeho samotný obsah tak byly shledány v souladu s ústavním pořádkem České republiky. My jsme jako tehdy ještě opoziční strana vyčerpali možnosti, které jsme měli v situaci, kdy návrh zákona byl schválen tehdejší vládní většinou a kdy tedy Ústavní soud posoudil jeho soulad s Ústavou České republiky a bohužel stížnostem, které byly podány jak na proceduru, tak na samotný obsah zákona, nevyhověl.

Již v únoru roku 2013 pak byly podepsány smlouvy o vypořádání se 16 církvemi a náboženskými společnostmi. V těchto smlouvách se Česká republika zavázala k vyplacení finanční náhrady po dobu třiceti let a k vyplácení příspěvku na podporu činnosti po dobu sedmnácti let. Opět připomínám, že tyto smlouvy byly podepsány bývalou vládou Petra Nečase. Církve a náboženské společnosti se naproti tomu ve smlouvách zavázaly, že jejich nároky týkající se původního majetku, jenž se stal v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 předmětem majetkové křivdy a který se podle zákona z roku 2012 nevydává, jsou vypořádány, a to včetně nároků, které ke dni uzavření této smlouvy nejsou známy. Česká republika se jako demokratický právní stát nemůže vydat cestou jednostranného zrušení či změny takto uzavřených smluv. Jednostranná změna těchto smluv ze strany vlády by byla ve zjevném rozporu s principy právní jistoty a předvídatelnosti práva.

Chci také připomenout, protože to pan poslanec Grebeníček ve svém dotazu zmiňoval, že sociální demokracie před volbami do Poslanecké sněmovny nenavrhovala, aby vláda jednostranně tuto smlouvu vypověděla. Byli jsme si vědomi toho, že by to bylo v rozporu s principy demokratického právního soudu a že by takový jednostranný krok vlády neobstál před Ústavním soudem. To, co jsme navrhli v našem volebním programu, byl závazek, že po volbách budeme jednat s církvemi a budeme se snažit dosáhnout revize částky finanční náhrady, která byla církvím určena.

Chci informovat pana poslance Grebeníčka o tom, že vzápětí po volbách do Poslanecké sněmovny, ještě dříve než byla sestavena současná vládní koalice, sociální demokracie začala s církvemi jednat. Já jsem měl několik schůzek s představiteli církví, kde jsem jim navrhl, abychom se dohodli na redukci částky narovnání s církvemi tak, aby to odpovídalo rozpočtové situaci České republiky. Čili tento návrh jsem církvím předložil, ale bohužel ani opakovaná jednání nevedla k tomu, že by církve zaujaly jiné stanovisko, než že trvají na smlouvách, které byly podepsány s vládou Petra Nečase. Jiné stanovisko zástupci církví na těch jednáních, kterých jsem se osobně zúčastnil, nikdy bohužel v uplynulých měsících nedeklarovali.

Vláda se za tohoto stavu, kdy vláda musí jednat na základě zákona a v mezích zákona, zaměřila především na to, aby vydávání majetku církvím a náboženským společnostem probíhalo důsledně v mezích zákona 428/2012. Za tímto účelem byl také na můj návrh vládou České republiky zřízen vládní výbor k dopadům zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Vládní výbor se zaměřuje na způsob aplikace zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, vyhodnocuje procesní průběh soudních sporů ve věcech majetkového vyrovnání, vypracovává a vládě každé čtvrtletí předkládá zprávu o průběhu vydávání majetku, o podaných žalobách a o průběhu soudních sporů v těchto věcech.

Chci informovat o tom, že tato zpráva, která je každé čtvrtletí předkládána vláda, je zprávou veřejnou. To znamená, že je zcela dostupná veřejnosti, včetně členů Poslanecké sněmovny a Poslanecká sněmovna, respektive kterýkoliv orgán Poslanecké sněmovny se může kdykoliv rozhodnout, že takovouto zprávu projedná. A musím říci, že jsem zatím nebyl požádán orgánem Poslanecké sněmovny, například některým z výborů, že by některý z výborů se chtěl zabývat projednáním této zprávy. Já to nabízím jako možnost pro produktivní dialog mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou a myslím si, že by některý z výborů Poslanecké sněmovny, ať už je to například kontrolní výbor nebo rozpočtový výbor, mohl požádat o to, aby tato zpráva byla na úrovni příslušného výboru projednávána za účasti zástupců vlády a příslušných resortů. Čili každé čtvrtletí je ze strany vlády zveřejňována a projednávána zpráva o průběhu církevních restitucí.

V návaznosti na mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu, která se uskutečnila 24. července loňského roku, provedl vládní výbor k dopadům zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a jím zřízená pracovní skupina vyhodnocení podnětů, které na jednání schůze zazněly a podnětů, které mi byly zaslány na základě mé dodatečné písemné výzvy, kterou jsem učinil předsedům poslaneckých klubů. Výsledky tohoto vyhodnocení vládní výbor zaslal v lednu 2015 všem předsedům poslaneckých klubů. Já chci tedy odmítnout, že by vláda cokoliv utajovala, chci odmítnout, že by se vláda jakýmkoliv způsobem schovávala před připomínkami z Poslanecké sněmovny, protože těmito připomínkami se vládní monitorovací výbor prokazatelně zabýval a informace poskytl předsedům poslaneckých klubů. Současně chci znovu zdůraznit a upozornit, že tyto zprávy vládního monitorovacího výboru jsou veřejné.

Nejbližší další jednání vládního monitorovacího výboru se koná právě dnes v odpoledních hodinách na Úřadu vlády. Ve věci zmiňovaných případů, které byly zmíněny také v interpelaci, kde zmiňujete problematiku vydávání majetku, na který církve a náboženské společnosti nemají nárok, musím říci, že i z tohoto hlediska se vláda prostřednictvím monitorovacího výboru věnuje dodržování zákona při vydávání majetku. Členové výše zmíněného vládního výboru prozatím docházejí k závěru, že podle dostupných informací v procesu vydávání movitého i nemovitého majetku státu na základě příslušného zákona postupují státní orgány striktně podle zákona a samozřejmě pokud je jakýkoliv požadavek na podrobnější informace, tak tyto podrobnější informace je možné poskytnout na základě čtvrtletní zprávy.

Dovolte mi nyní, abych se konkrétně vyjádřil po jednotlivých resortech k tomu, jak prozatím probíhá proces církevních restitucí. Pokud jde o Ministerstvo kultury, Ministerstvo kultury průběh vydávání věcí podle příslušného zákona neřídí, ani nekoordinuje, podle § 18 odst. 11 zákona jsou však všechny organizační složky státu, příspěvkové organizace, státní podniky a další státní organizace povinny za každý kalendářní rok Ministerstvu kultury předkládat účetní údaje o vydaném majetku. Údaje za rok 2014 byly předloženy do konce února 2015.

Údaje se předkládali na formuláři, který stanoví prováděcí vyhláška k příslušnému zákonu. Ministerstvo kultury předložené údaje za rok 2014 zveřejnilo na svých webových stránkách, kde jsou již uvedeny údaje za rok 2013. Zároveň zpracovalo souhrnnou tabulku s údaji o vydaném majetku za roky 2013 a 2014 a jednotlivé formuláře byly dále postoupeny Českému statistickému úřadu, který je zpracovává pro statistické účely. Průběžné údaje o vydávání jsou potom samozřejmě k dispozici vládnímu monitorovacímu výboru.

Pokud jde o problematiku vrácení movitých a nemovitých věcí na Pražském hradě, pokud jde o tuto problematiku, dle informací od Správy Pražského hradu přijala celkem šest žádostí. Dle informací, které má Úřad vlády k dispozici, zatím k vydání žádného majetku nedošlo.

Pokud jde o otázku financování platů duchovních, tady chci upozornit, že financování platů duchovních státem bylo zákonem č. 428/2012 Sb., od 1. 1. 2013 zrušeno. Příspěvek na podporu činnosti vyplácený 17 církvím a náboženským společnostem nelze považovat za nový model financování platu duchovních.

Příspěvek má pomoci odstranit důsledky mnohaleté hospodářské závislosti církví a náboženských společností na státu. Z těchto důvodů je také omezen okruh příjemců příspěvku tak, aby příspěvek neumožnil vznik dalších na státu závislých církví a náboženských společností.

Pokud jde o splátky, které prozatím podle zákona byly poskytnuty, v roce 2013 Ministerstvo kultury vyplatilo podle příslušného zákona církvím a náboženským společnostem roční splátky finanční náhrady v celkové výši 1 959 milionů Kč a příspěvek na podporu činnosti v celkové výši 1 444 milionů Kč. V roce 2014 Ministerstvo kultury vyplatilo podle zákona z roku 2012 roční splátky finanční náhrady v celkové výši 2 023 milionů Kč a příspěvek na podporu činnosti v celkový výši 1 444 milionů Kč. Pokud jde o rok 2015, Ministerstvo kultury vyplatilo podle zákona z roku 2012 církvím a náboženským společnostem příspěvek na podporu činnosti v celkové výši 1 444 milionů Kč.

Pokud jde o naplňování zákona na úrovni Ministerstva zemědělství, Státní pozemkový úřad a Lesy České republiky jsou vzhledem k počtu výzev hlavními povinnými osobami podle zákona z roku 2012. Státní pozemkový úřad je zároveň správním orgánem, který dohody uzavřené na vydání zemědělských nemovitostí mezi oprávněnými osobami a povinnými osobami schvaluje, resp. vydává rozhodnutí o jejich vydání či nevydání, pokud dohoda není uzavřena. Počet výzev se mění, protože stále dochází k jejich postupování mezi povinnými osobami pro nepříslušnost. Změny počtu výzev u oprávněných osob již nejsou tak intenzivní, jako byly například na podzim roku 2014.

Pokud jde tedy o Státní pozemkový úřad, a jsou to údaje k 5. červnu letošního roku, celkový počet výzev Státní pozemkový úřad eviduje jako povinná osoba 3 453 výzev, které představují 68 105 pozemků a 470 staveb. Pokud jde o uzavřené dohody, Státní pozemkový úřad jako povinná osoba uzavřel 2 275 dohod na vydání 26 648 pozemků s výměrou přes 18 000 hektarů a současně uzavřel dohody na vydání 54 staveb. Pokud jde o schválené dohody, schváleno bylo 1 837 dohod na 21 551 pozemků o výměře 14 799 hektarů a 52 staveb. Pokud jde o správní řízení podle § 9 odst. 6 zákona z roku 2012. Pokud nedojde k uzavření dohody mezi povinnou osobou, což je Státní pozemkový úřad, a oprávněnou osobou, oprávněná osoba může podat návrh na správní řízení. V tomto řízení bylo vydáno 225 rozhodnutí o vydání 1 707 pozemků a 18 staveb. Rovněž bylo vydáno 100 rozhodnutí o nevydání 1 040 pozemků o 188 hektarech a 7 staveb. Nejvíce výzev obdržel Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj: 538, následovaný Krajským pozemkovým úřadem pro Jihomoravský kraj: 387 a Krajským pozemkovým úřadem pro Jihočeský kraj, kde to bylo 381 výzev.

Pokud jde o situaci v Lesích České republiky, k 7. červnu letošního roku: údaj o celkovém počtu výzev. Lesy České republiky evidují celkem 2 236 výzev k vydání, které představují 48 840 pozemků a 1 392 staveb. Pokud jde o uzavřené dohody, bylo uzavřeno s oprávněnými osobami 1 616 dohod o vydání nárokovaného majetku v rozsahu 16 032 pozemků. Nemovitý majetek na uzavřených dohodách činí 71 907 hektarů a 200 staveb. Dohody schválené Státním pozemkovým úřadem. Dohody, které byly schváleny, těch je 1 339, představuje to 14 000 pozemků o výměře 62 000 hektarů a 178 staveb. Pokud jde o správní řízení.

Nyní ještě informace, která se týká státních podniků, kterými jsou státní podniky povodí. Tady se jedná v gesci Ministerstva zemědělství o Povodí Moravy, Povodí Odry, Povodí Vltavy, Povodí Ohře a Povodí Labe. Podniky v souhrnu evidují 676 výzev na 2 422 pozemků. Vzhledem ke specifické situaci pozemků, například povodní pozemek jedné z velmi často zatopený například vodou z přehrady (?), se vydávají pozemky ojediněle. Dosud bylo zapsáno vlastnictví oprávněné osoby pouze na 8 pozemků.

Pokud jde o zamítnuté velké nebo větší restituční případy, v rámci resortu zemědělství došlo během 1. poloviny roku 2015 i k několika zamítnutím velkých restitučních případů, a to rozhodnutím příslušných krajských pozemkových úřadů. Jednalo se o zamítnutí výzev podaných Benediktinským opatstvím sv. Václava v Broumově, Cisterciáckým opatstvím v Oseku a Kanonií premonstrátů v Teplé, kde povinnými osobami byl Státní pozemkový úřad nebo Lesy České republiky.

Tolik tedy doplnění mé odpovědi na písemnou interpelaci pana poslance Grebeníčka. Předpokládám, že po dnešním jednání monitorovacího výboru bude připravena další zpráva pro jednání vlády České republiky a tato zpráva bude přirozeně také následně publikována.

Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dlabajová (ANO): Velký bratr nás vidí. Přesná pracovní doba pro všechny

15:05 Dlabajová (ANO): Velký bratr nás vidí. Přesná pracovní doba pro všechny

Všichni to známe: v továrnách fungují tzv. píchačky, které zaznamenávají pracovní dobu zaměstnanců. …