Navážu na paní kolegyni Adamovou. Je to rozsahem nevelká novela zákona o pomoci v hmotné nouzi a řeší především otázku tzv. substandardního typu nebo formy bydlení. To jsou ony ubytovny a definuje tzv. případy hodné zvláštního zřetele. Dosud tyto případy nebyly zákonem definovány.

Současné znění novely zákona o pomoci v hmotné nouzi předpokládá souhlas obce. Tady zde s přiznáním nenárokového doplatku na bydlení do substandardních forem bydlení. O tom mluvila paní ministryně. Ano, ten návrh padl tady v Poslanecké sněmovně. Myslím, že ho podával Zbyněk Stanjura, pokud se dobře pamatuji. Nechci hodnotit, jestli úprava je problematická, jestli je ústavně konformní nebo nekonformní jak tvrdí důvodová zpráva. V každém případě bez oné úpravy nebo bez této legislativní úpravy by místní znalost a legitimní požadavek obcí vyjádřit se z pohledu právě oné místní optiky, místní znalosti, tak by nebyla vůbec brána v potaz.

To myslím, že minimálně se něco změnilo tím návrhem. Musím však konstatovat, že i stávající úprava, byť s ní není ministerstvo srozuměno a nebylo hned od počátku, tak by se měla jednoznačně dodržovat, a to se v mnoha případech nedělo a neděje. Nesouhlas Ministerstva práce a sociálních věcí se domnívám nemůže být se (nesrozumitelné) stanoviskem jiného ministerstva, zvlášť, když stanovisko Ministerstva vnitra se myslím několikrát měnilo. Dobře. Vláda teď přichází s jinou koncepcí, kdy stanoví podmínky pro posouzení případů vhodných zvláštního zřetele. Je skutečně ovšem otázkou, zda lze legislativně stanovit podmínky pro posouzení toho, na kolik je kdo spjatý s tou či onou obcí.