Začnu úplně odjinud. První stupeň hlouposti je neznalost. Už jsem to tady kdysi řekl, ale ono se to pořád dobře opakuje. A tou neznalostí trpíme všichni. Konečně už Sokrates řekl: Vím, že nic nevím.

Jenom bych chtěl vaším prostřednictvím panu předsedovi Pilnému říct, to není otázka nová. To není jenom (slovo jenom s důrazem) poslanecký návrh. To je záležitost, která se tady táhne deset let. A já jsem u těch všech jednání byl. A poslední jednání, u kterého jsem nebyl a které proběhlo na tripartitě, kde se vláda, zaměstnavatelé i odbory shodli na tom, že tento nástroj je důležitý. Prošlo to celou tripartitou. Ta tomu dala jasně zelenou. A proto se to dostalo na výbor, kterému já mám čest předsedat, a tam se to vlastně projednalo. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Měl jsem možnost několikrát mluvit, resp. dvakrát s kancléřkou Merkel v Německu, a ona také nevěřila tomuhle instrumentu, ale na sjezdu DGB jasně deklarovala, že Německu tenhle ten instrument pomohl v krizi, a to tím, že Německo mělo jednu z nejnižších nezaměstnaností, čtyři procenta. Vzpomeňme si, kolik jsme měli my. Takže ten instrument není k zahození.