O co vlastně v revizi tzv. Dublinského protokolu jde? Volně řečeno – na státech, které nezvládají ochranu vnějších hranic, spočívá břemeno péče o uprchlíky a migranty, kteří se k nim přebrodí mořem. To s sebou ale nese nejen finanční, ale také administrativní a jinou zátěž, která plnou silou dopadá na bedra několika států, dnes je to hlavně Itálie. Řešením podle Evropské rady má ale být tzv. Dublin IV, který omezí zodpovědnost prvních států a za pomoci automatického mechanismu ji přenese na jiné státy EU, které ale ochranu vnějších hranic zajistit ani ovlivnit nemohou. Vyjednávání o Dublinu IV vede švédská europoslankyně Cecilia Wikströmová z Liberální lidové strany.

Podle některých poslanců je ale Dublin IV až extremistický. Počítá totiž s trvalým alokačním mechanismem, který by se neaktivoval pouze v krizi, jaká byla například v roce 2015, ale fungoval by permanentně.

Před debatou o navrhované reformě azylového systému byla schůze Sněmovny na hodinu přerušena. Přestávku si vyžádali lidovci. Jednání dolní komory pokračovalo od 10:50. Poté promluvil například exministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).