Komunista k Bolševické revoluci: Politické a mezilidské vztahy nelze řešit násilím

07.11.2012 22:27 | Zprávy

Příznivci skalních komunistů slavili 7. listopadu 95. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. ParlamentníListy.cz se proto zeptaly dvou členů komunistického parlamentního klubu, kteří sice výročí neoslavovali, ale podělili se o svůj názor, k jakému posunu u levice došlo od dob této říjnové, slavené v listopadu, revoluce.

Komunista k Bolševické revoluci: Politické a mezilidské vztahy nelze řešit násilím
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda Poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik

„Posun je opravdu značný,“ řekl pro ParlamentníListy.cz komunistický poslanec a stínový ministr financí Jiří Dolejš. Ten posun je podle něj plně srovnatelný s posunem za období od Velké francouzské do říjnové revoluce.

„Je to rozměr prostě skoro století. V době, kdy Uljanov zvedl bolševiky k revoluci, končila první světová válka, ve světě se rodily moderní imperiální velmoci a sociální skupiny byly velmi koncentrované, mám na mysli především dělníky, kteří byli koncentrovaní ve velkých výrobnách, vysvětluje Dolejš. To všechno, jak říká, ovlivňovalo svět a politický zápas ve fázi, kdy se teprve rodilo rovné volební právo, kdy se formulovaly požadavky na emancipaci v oblasti sociálních práv. „Za tu dobu se ušel velký kus cesty dopředu, ale i zpátky,“ míní poslanec.

„Dnes je volební rovné právo ve většině zemí, sociální práva jsou deklarována v národních i nadnárodních smlouvách. A protože je to dnes považováno za samozřejmost, přestávají se ta práva dodržovat. A to je ten krok zpět,“ vysvětlil Dolejš otázku redakce, jaký zpáteční krok měl na mysli.

Za to si prý jako levice a socialisté mohou sami, protože krach tohoto projektu, založeného před 95 lety, vytvořil prostor pro to, aby se aktivizovala ta druhá, pravicová strana. „Čili si za to můžeme sami a to je také krok zpět,“ směje se Dolejš.

Štěpení levice nedopadlo dobře

Problémem je podle Jiřího Dolejše i struktura levice. Jak říká, původní socialistický svět existoval na základě takzvané tradiční nebo autentické sociální demokracie, která vyrůstala přímo z Marxovských kořenů. „Byl to přece Karel Marx, kdo stál u kořenů první internacionály,“ připomíná kapitolu historie… Po první světové válce však došlo k rozdělení až rozkolu hnutí. „Na jedné straně byla takzvaná Leninská větev, která aplikovala na část světa to, co se zkoušelo v  Sovětském svazu. A na druhé straně tu byla sociálně-demokratická větev, která zvolila cestu postupných kroků,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Dolejš.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radmila Zemanová-Kopecká

Dukovany

Jestli je pravda, že ohledně dostavby Dukovan vaše vláda spoléhá do značné míry na dohody o smlouvách budoucích, jak tvrdí Havlíček, nemyslíte, že je to chyba? Já nevím, ale dá se takovým dohodám věřit? Aby to nedopadlo jako téměř vždy, že se o něco zásadního připravíme. Jak to vidíte vy? Řeší se vů...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Maláčová: Českem se šíří strach a nejistota. Víme, co s tím

12:49 Maláčová: Českem se šíří strach a nejistota. Víme, co s tím

Sociální demokraté představili svůj podrobný volební program, který by rádi po podzimních volbách do…