Ve Sněmovně prošel návrh na zdanění církevních náhrad. Před tím se ale křičelo. Kalousek dokonce vytáhl z minulosti něco o muslimech v ČR

28.02.2018 16:05

Většina poslanců dnes ve Sněmovně podpořila návrh komunistů na zdanění církevních náhrad. Tomuto rozhodnutí však předcházela bouřlivá diskuse, ve které to pořádně jiskřilo mezi komunisty stojícími na jedné straně sporu a ODS, TOP 09 či lidovci stojícími na straně druhé. Po bok komunistů se postavilo také hnutí ANO, SPD Tomia Okamury a Václav Klaus mladší z ODS.

Ve Sněmovně prošel návrh na zdanění církevních náhrad. Před tím se ale křičelo. Kalousek dokonce vytáhl z minulosti něco o muslimech v ČR
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miroslav Kalousek hovoří ve sněmovně

Komunisté přišli s návrhem zdanit finanční část vyrovnání státu s církvemi, které s duchovními uzavřela vláda premiéra Petra Nečase (za ODS). Na stranu komunistů se postavilo také hnutí ANO Andreje Babiše. Poslanec Milan Feranec (ANO) u sněmovního pultíku vysvětloval, jak prospěšný bude tento krok pro státní rozpočet. Sdělil kolegům, že státní kasa touto cestou získá 380 milionů korun ročně.

Se svou troškou do mlýna přišel také poslanec Tomio Okamura (SPD). Ten konstatoval, že zákon je celý špatně, neboť smíchává jablka s hruškami, přesněji řečeno míchá náhradu škody s čistým příjmem a tento čistý příjem by podle zákona měl být zdaněn.

„Špatně postavený je tedy z principu celý zákon, protože se smíchala jabka s hruškami, tedy restituce, které měly prostě řešit postupně soudy, a náhrady za budoucí financování církví, které se měly podle našeho názoru řešit daňovými asignacemi tak, aby na církve primárně přispívali jejich členové. Je to model známý ze západních zemí. A naše největší církev obhospodařuje i cenné památky. Peníze na jejich péči by pak měl stát poskytnout prostřednictvím Národního památkového ústavu a dalších institucí, které mají tuto problematiku na starosti. Občané jsou na jedné straně otráveni gigantickými takzvanými finančního náhradami a na straně druhé například katolíky musí bolet, že i když se vzdali velké části náhrad ve prospěch druhých, jsou v očích veřejnosti vnímáni negativně,“ řekl Okamura.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

„Z výše uvedených důvodů budeme za SPD hlasovat pro propuštění této novely zákona do dalšího čtení a chceme vést další debatu na výborech, zda bychom neuměli zpřesnit zdanění pouze na skutečné zisky církví, abychom nepoškodili ty, kteří dostávají skutečně jen to, co jim bylo vzato. A abychom zároveň odstranili nepřiměřenost stávajících finančních náhrad tak, jak jsem vysvětlil,“ pokračoval Okamura.

Pak se přihlásil o slovo předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a připomněl, že uzavření dohody mezi státem a církvemi o majetkovém vyrovnání bylo historickým okamžikem, protože při něm našel dohodu nejen stát s církvemi, ale také církve mezi sebou, což se podařilo poprvé snad od časů Bílé hory.

„Já vás nechci dlouho zdržovat. Dovolte mi tři základní poznámky. Poznámka číslo jedna. Je to náhrada. Náhrada není příjem. Zdaňovat náhradu daní z příjmu je naprosto protismyslné a mimo zákon. Někdo vám uloupí majetek, pak je vám za to vyplacena náhrada a vy jste za to zdaněn. To je nesmysl,“ oponoval Kalousek Okamurovi.

Všem kolegům také připomněl, že na základě zákona podepsal stát s církvemi smlouvy a už od dob římského práva platí, že smlouvy se mají dodržovat.

„A teď jedna strana té smlouvy nepřichází za tou druhou stranou smlouvy a neříká – pojďme udělat dodatek ke smlouvě a pojďme se nějak dohodnout jinak. Ale používá – tady si dovolím říct zneužívá – své veřejné moci, aby změnila zákon, který ty smlouvy soukromoprávního charakteru změní. Samotná konstrukce tohoto postupu je absolutně neústavní. A nemůže uspět u Ústavního soudu a vláda to ví. Řada z vás to také ví. Nehledě na to, že se samozřejmě bude jednat o retroaktivitu, byť nepřímou – to je také v rozporu s Ústavou,“ varoval Kalousek.

Dá se tedy předpokládat, že Ústavní soud zákon zruší. A kdyby to neudělal, pak se církve dočkají toho, že část vráceného majetku jim bude podruhé ukradena.  

Sluší se dodat, že v době, kdy vláda zákon schvalovala, byl Kalousek ministrem financí.

O slovo se přihlásili také lidovci. Ti stáli v době, kdy se zákon schvaloval, mimo Sněmovnu. I KDU-ČSL má však za to, že jednou uzavřené smlouvy se mají dodržovat.

„Za druhé. Rád bych ještě připomněl, že kdybychom v tom roce 2012 tento zákon neschválili, tak od roku 2013 by ze zákona povinný příspěvek pobírala i muslimská ‚církev‘ v České republice, protože by měla svých deset let od založení a musela by být do tohoto balíku zahrnuta. Byl to také jeden z důvodů, proč jsme chvátali, abychom to schválili včas,“ poznamenal ještě Kalousek.

Předseda KSČM Vojtěch Filip oponoval, že v zákoně nejde zdaleka jen o princip: co bylo ukradeno, má býti vráceno. Zákon z roku 2012 totiž počítá i s církvemi, které vznikly až v roce 1990 nebo možná ještě později. A těm režim panující do roku 1989 nic neukradl.

„To, že jste chvátali, to je fakt, protože chyba zákona o církvích a náboženských společnostech z roku 1990 byla tak velká, že liberalizace toho náboženského prostředí vás přivedla k tomu, že jste povolili církve, které tady povoleny nikdy nebyly. Ani za první republiky, ani po válce, ani poté. A to přece byla vaše chyba. Ale o tom jste se s nikým nebavili, o tom liberalismu v povolování církví,“ obul se šéf komunistů do oponentů.

S opravdu dlouhým proslovem přišel sněmovní matador Marek Benda. Podotkl, že i sama vláda cítí, že je zákon protiústavní. Přesto se vládní hnutí ANO staví na stranu podporovatelů tohoto zákona, což se Bendovi zdá absurdní.

„Pokud si ministr spravedlnosti vyžádá stanoviska tří resortů k návrhu, a to Ministerstva kultury, Ministerstva financí a Ministerstva spravedlnosti jako svého vlastního resortu, a Ministerstvo kultury mu řekne: Prosím, vážený pane ministře – a mohl bych to citovat, ale já to raději zparafrázuji – ten návrh je blbost, nic takového, prosím, nedělejte, jedná se o náhradu za věci, které nebyly vydané... Ministerstvo financí řekne: No samozřejmě by se nám hodilo do státní kasy vybrat nějaké peníze více na daních, ale upozorňujeme, že ten návrh je protiústavní... A Ministerstvo spravedlnosti se pro jistotu nevyjádří vůbec, protože se nenajde nikdo, kdo by podepsal na tom resortu: Já souhlasím s tím, že má být tímto retroaktivním způsobem zdaněno něco, co bylo dohodnuto jako výplata a slíbeno státem... A na základě toho ministr spravedlnosti navrhne vládě souhlasné stanovisko, tak se pak ptám, proč tady takovou vládu máme?“ podotkl Benda.

Obratem doplnil, že vyrovnání považuje za spravedlivé. Čtyři velké auditorské firmy poslancům sdělily, že to, co bylo dohodnuto, je přijatelné.

„Nyní bych se chtěl ještě krátce vyjádřit k vystupování zejména představitelů komunistické strany, počínaje panem místopředsedou Filipem, který nás tady bil po hlavě přílišnou liberalizací církevního prostředí. Tak já bych ho jenom rád upozornil, že Listinu základních práv a svobod v roce 1991 schválilo Federální shromáždění, ve kterém on byl přítomen. Jestli se nepletu, tak hlasoval tehdy pro Listinu základních práv a svobod. A ta stanovila neutralitu státu vůči církvím a náboženským společnostem, všem; a řekla ona pravidla – každý může vyznávat podle své vůle a svého mínění a budeme posléze uznávat církve. Jeden z důvodů, proč se tolik spěchalo na to, abychom dokončili církevní restituce v roce 2012 kromě toho, že tady tehdy nebyli, jak připomněl Ondřej Benešík, lidovci – když tady jsou lidovci, tak se to schválit nedá, tak tehdy tady nebyli, tak byl jediný čas a šance nějaké rozumné vyrovnání schválit – tak jeden z podstatných důvodů byl, že dobíhala desetiletá lhůta pro možnou registraci druhého stupně, která začala v roce 2002, a že byla velmi výrazná obava, co se stane za situace, kdy si např. Ústředí muslimských obcí požádá podle do té doby platného zákona o financování církví a náboženských společností z roku 1949 o spolufinancování ze státního rozpočtu, a jak budeme řešit tyto situace vstupu církví a náboženských společností z úplně jiných kultur bez tradice v České republice, které bychom reálně museli začít platit. A to byla jedna z podstatných věcí, kterou jsme chtěli vyřešit,“ pokračoval Benda. Použil teda argument podobný tomu, se kterým přišel i Miroslav Kalousek.

O slovo se poté přihlásil také komunista Miroslav Grebeníček a začal se dovolávat nejvyšší církevní autority, papeže Františka. Připomněl, že podle tohoto papeže korupce uráží Boha. Nejvyšší představitel katolické církve opakovaně vyzývá lidstvo ke skromnosti a to, co předvádí české církve, podle Grebeníčka moc skromnost nepřipomíná. Duchovní by si tedy měli vzít papežova slova k srdci.

„Dámy a pánové, papež František nikomu nevyhlašuje válku, ani nemobilizuje křesťanský svět proti islamistům. Při návratu z Krakova do Vatikánu v roce 2016 dokonce prohlásil, že zdrojem terorismu není islám, ale nespravedlivý společenský řád, kde vládnou peníze a mladí lidé nemají žádnou perspektivu. Ano, značná část katolické hierarchie se netají nespokojeností s novým větrem vanoucím z Vatikánu a chce přečkat pontifikát papeže Františka, přičemž doufá, že se po něm vrátí vše do starých kolejí,“ kritizoval duchovní Grebeníček.

Diskuse ale běžela dál a stranou nezůstali stát ani Piráti. Většina poslanců tohoto klubu se postavila proti zdanění církevních restitucí. Mikuláš Ferjenčík však konstatoval, že způsob, jakým byl zákon o vyrovnání státu s církvemi přijímán, je ostudný. Ocenil však, že nakonec tento zákon povede k odluce státu a církve i po finanční stránce. Stát už nebude církvím vyplácet nic dalšího, takže z dlouhodobého hlediska je to pro státní kasu výhodné. Piráti se proto rozhodli ponechat si v klubu volné hlasování o tomto zákonu.  

Pro zákon nakonec hlasovali komunisté, hnutí ANO a SPD Tomia Okamury. Přidala se i část sociální demokracie. Po bok ANO, komunistů a Okamury se postavil poslanec ODS Václav Klaus mladší.

Záznam hlasování také dokládá, že proti zdanění finanční části vyrovnání státu s církvemi se postavila ODS, TOP 09, STAN a lidovci. Není bez zajímavosti, že proti hlasoval i někdejší premiér Bohuslav Sobotka nebo bývalá ministryně školství Kateřina Valachová.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: mp

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Prdelí tam žehlí židli kdekdo! Ať ČT vyhodí 1000 lidí, řekl starý Klaus a začalo něco neskutečného

20:52 Prdelí tam žehlí židli kdekdo! Ať ČT vyhodí 1000 lidí, řekl starý Klaus a začalo něco neskutečného

ANKETA „Prdelí tam žehlí židli prostě kdekdo!“ „Trochu mi to připomíná padesátá léta, kdy intelektuá…