Klaus hasil Schwarzenberovy průšvihy, naznačil zástupce byznysu

19.04.2013 19:48

ROZHOVOR Výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se zeměmi Společenství nezávislých států František Masopust říká, že vyvážet do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu je pro ČR nutnost, protože západní trhy jsou již nasyceny. V těchto zemích je propojena ekonomika a politika, proto by uvítal větší podporu politiků, jakou poskytoval například prezident Václav Klaus.

Klaus hasil Schwarzenberovy průšvihy, naznačil zástupce byznysu
Foto: Zbyněk Pecák
Popisek: Přílet ruského exprezidenta

Proč si myslíte, že je dobré prohlubovat a rozšiřovat obchodními styky se zeměmi Společenství nezávislých států, tedy zeměmi bývalého Sovětského svazu?
 
Otázka je to zásadní a odpověď na ni je poměrně jednoduchá. Každý, kdo má otevřené oči, vidí, že prostor k ekonomické a exportní expanzi máme otevřený pouze tímto směrem. Nasycenost trhu EU je už téměř absolutní, konkurence na tomto trhu je extrémní, ekonomická síla našich konkurentů na západních trzích je vyšší. Jižní Amerika je poměrně zajímavá, ale je relativně daleko. Prostor, o kterém hovořím, historicky známe, umíme se v něm pohybovat a on historicky zná nás. Postupem času se zde možnost uplatnění pro zahraniční firmy bude rozšiřovat a české firmy by toho měli využít. Obchodní spolupráci s těmito zeměmi vidím jako východisko z krize, ve které se nacházíme, a za dobrou perspektivu.
 
Je podle vás podpora diverzifikace českého exportu ze strany české politické reprezentace dostatečná?
 
Je to velmi komplikovaná záležitost. Je tady vypracována proexportní strategie, která prošla vládou. Jsou tu instituce, které mají podporovat export do zemí SNS. Tím míním Českou exportní banku a EGAP, které financují a pojišťují rizikovější projekty. Dnes již převážná většina komerčních bank poskytuje úvěry do této oblasti. Bohužel musím říci, že v řadě případů české firmy naráží na velmi složitou administrativní proceduru ze strany českých v uvozovkách státních institucí, které v řadě případů podnikatele nutí vyhledávat partnery, kteří budou ochotni financovat jejich aktivity někde jinde.
 
Další věc je, že propojení mezi politikou a ekonomikou nejen v Ruské federaci, ale de facto ve všech zemích SNS, je velké. Čili každý politický signál, který je z české politiky vyslán, se promítá do oblasti ekonomických vztahů. To může mít jak velmi pozitivní, tak i negativní dopady. Negativní politické signály se projevují negativně v oboustranném obchodu. Naopak, když například prezident Klaus přijel do Ruska na oficiální návštěvu a přivezl s sebou sto českých podnikatelů, okamžitě se to projevilo na celém území Ruska, protože v tom okamžiku začalo být Česko vnímáno jako partner, který má zájem o spolupráci s Ruskem. A toto se promítá do všech zemí SNS obdobným způsobem.
 
Bohužel českých vrcholných politiků, kteří dokáží jít s kůží na trh a podpořit konkrétní české firmy na trzích zemí SNS je strašně málo. Když sem přijede vysoký představitel USA a začne tady lobbovat za konkrétní americkou firmu, tak to vnímáme, že to je v pořádku. Když toto udělá český představitel, tak značná část obyvatel i médií začne přemýšlet, co za to tak asi dostal. A to je špatně. Ty politiky, kteří jsou ochotni propagovat konkrétní české firmy v SNS, lze spočítat na prstu jedné ruky. Mnoho dokázal pan prezident Klaus, bývalý předseda a nynější místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Také ministr průmyslu Martin Kuba či ministr zemědělství Petr Bendl berou s sebou firmy do tohoto teritoria. Nyní připravujeme cestu předsedy vlády Petra Nečase do Ruska. Předpokládám, že podobně jako s prezidentem Klausem naplníme zvláštní speciál plný podnikatelů a při návštěvě Moskvy, Petrohradu a Jekatěrinburgu potvrdíme náš zájem o ekonomickou spolupráci s Ruskem.
 
Vy jste hovořil o tom, že v Rusku a SNS citlivě vnímají politické signály. Premiér Petr Nečas kritizoval ministra zahraničí Schwarzenberga za jeho vměšování se do kauzy Pussy Riot. Nepoškodila aktivita ministra zahraničí ekonomické vztahy s Ruskem?
 
To byl jeden z případů a nebylo jich za dobu působení prezidenta Klause ve funkci málo, kdy vyjádření některých českých politiků, u nichž hrozilo, že by mohla negativně ovlivnit obchod či ekonomickou spolupráci prioritně s Ruskem, nebyla na straně adresáta brána v potaz, protože prezident republiky Klaus se vyjádřil jinak. Vyjádřil se pragmatičtěji a konstruktivněji. Tím se potvrdilo, že náš partner na druhé straně nemá zájem na vyhrocování našich vztahů. Ruská strana si z těch dvou vyjádření vzala to, které pro ni bylo přijatelnější a udržovalo slušnou úroveň bilaterálních vztahů.


 
Předpokládáte, že Miloš Zeman bude pokračovat v Klausově pragmatické politice?
 
Já tomu věřím. Miloš Zeman je naturelem jiný než Václav Klaus, ale nepochybuji o tom, že on se bude ve vztahu k Rusku a zemím SNS chovat obdobným způsobem, tedy racionálně a pragmaticky. Způsobem, který nebude zatížen ideologickým balastem, tedy podobně tak, jak to dělal pragmatik Václav Klaus.
 
Co říkáte tomu, co se často objevuje u komentátorů médií v ČR, že Klausovi nevadilo, že Putin je „diktátor“, „kágébák“ a pomalu obnovitel Sovětského svazu či samoděržaví? I při prezidentské volbě se říkalo, že Schwarzenberg nás povede na západ a Zeman na východ a do Ruska...
 
Toto považuji za velice laciné. Tak by to řekl Václav Klaus. (smích) Já si ale Klause vážím. To je člověk, který pro naši ekonomiku a pro naši zemi ve vztahu k zahraničním partnerům udělal strašně moc. Čili takové nálepky považuji za velmi laciné až primitivní. A to nechci podsouvat, že jsou takové komentáře odněkud zaplacené. Kdyby se ti lidé, kteří něco takového řekli, snažili být trochu objektivní, tak by něco takového nemohli nikdy vypustit z úst. Chybí jim soudnost a zdravý rozum. To považuji za hlavní příčinu neskutečně hloupých analýz, které zkreslují realitu a nebo stejnou situaci ve stejných subjektech popisují naprosto odlišně a s jinými znaménky.
 
S jakými výrobky a technologiemi mohou čeští podnikatelé v Rusku a SNS uspět?
 
Obecně lze konstatovat, že historicky stěžejním prvkem nosným pro český export je strojírenství. Jsou to technologické celky v různých oblastech počínaje petrochemickým průmyslem a zemědělstvím konče. Jsme aktivní i v oblasti energetické. Bohužel klesá počet českých firem, které jsou schopny dodat na klíč to, co se po nich chce, tedy technologické celky. Dnes je například nemožné dodat na klíč spalovnu odpadů se vším všudy. Přitom v minulosti to byla jedna z našich významných exportních položek. Umíme stavět cihelny, elektrárny, cukrovary, pivovary. To zaplaťpánbůh ještě funguje. Značkou položku našeho exportu tvoří také dopravní prostředky a není to nejenom největší v Česku působící automobilka. Jsou to i náhradní díly, modernizace v oblasti železniční, tramvajové, autobusové či trolejbusové dopravy. Tam všude se nějakým způsobem pohybujeme a liší se to v jednotlivých zemích i regionech.
 
Nyní se i ve vztahu k Rusku řeší dostavba Temelína. Myslíte si, že by obchodním vztahům s Ruskem pomohlo, aby dostalo zakázku česko-ruské konsorcium ve stylu „my vám, vy nám“?
 
Nemyslím si, že by to zásadním způsobem mohlo pomoci českému byznysu v Rusku. Podle toho, že mám více informací, co se týče nabídek obou stěžejních protihráčů, tak ve prospěch česko-ruského MIR 1200 hovoří, že tam je nesrovnatelně vyšší zapojení českých firem do celého konkrétního procesu výstavby. Logicky na to navazuje perspektiva další spolupráce. V tomto směru se nebojím říct, že nabídka konsorcia MIR 1200 je pro českou ekonomiku jednoznačně výhodnější. Nedokáži ale posoudit technické parametry projektu. Mluvím zde o prospěchu pro české firmy.


 
Nyní se řeší spor mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministrem Karlem Schwarzenbergem, zda bude Vladimír Remek velvyslancem v Rusku. Byl by podle vás dobrým vedoucím zastupitelské mise?
 
Za dobu, co jsem působil na ministerstvu zahraničí, se vždy jednalo o určitou dohodu mezi ministerstvem, kanceláří prezidenta a Úřadem vlády. Věřím, že k dohodě dojde. Pokud jde konkrétně o Vladimíra Remka, tak bych ho určitě ruská strana vnímala jako jednoznačně pozitivní signál. Jako signál zájmu České republiky o rozvoj spolupráce obou zemí. Není to o tom, že se prostřednictvím velvyslance dostaneme do jejich područí. Na to je Rusko příliš pragmatické. Rusko chce mít solidní partnery a partnery, se kterými si rozumí. Nemusíme si ale rozumět ve všem. Ale nakonec je Rusko schopno se se svým partnerem dohodnout.

S Vladimírem Remkem jsem spolupracoval v době, kdy jsem působil jako chargé d'affaires na velvyslanectví v Moskvě. On působil jako zástupce české firmy a později jako obchodní rada. Znám ho velmi dobře. O tom, jestli by byl dobrým velvyslancem, by vypovídalo, zda by na velvyslanectví pracoval dobrý tým. Vláďa má všechny předpoklady být dobrým velvyslancem v případě, že bude mít dobrý tým odvádějící kvalitní práci.


 
Řada komentátorů také kritizuje, že je spojen s KSČM. Není ale naopak dobré využít služeb politiků KSČM, kteří mají historicky dobré kontakty v zemích mimo transatlantický prostor?
 
Je to u nás ideologicky vyhnáno do extrému. KSČM volí pětina obyvatel této země. To máme pětinu obyvatel a jejich reprezentanty někam zahnat? Komunistické strany normálně působí v západní Evropě. V KSČM už jsou většinou jiní lidé, než byli v předlistopadové KSČ. Právo zapojit se do demokratického systému mají všechny strany, které byly demokraticky zvoleny. Čili primárně nejde o to, jestli má politik KSČM tam nebo tam, ale o tom, že jako reprezentant části voličů má právo podílet se na správě této země.

Samozřejmě, že je dobře, když pak může vyjet do nějaké země a propagovat Českou republiku a české firmy. Každý kontakt, který politik pomůže firmám navázat, je dobrý. Je jedno, jestli ho zprostředkovává člen té či oné politické strany. Já jsem rád, že naše komora udržuje dobrou spolupráci s politiky napříč politickým spektrem. Peníze nemají národnost a podpora exportu by neměla mít politickou příslušnost. Všichni bychom měli kopat za zájmy této země. Kdyby to takhle vnímala naše média i veřejnost, tak by to bylo jedině dobře.
 
Na závěr taková odlehčenější otázka: je pro uzavření obchodních kontraktů ještě nezbytností vodka?
 
Podepsání kontraktu v Rusku je běh na dlouhou trať. Jestliže před deseti lety byl tento běh na játra velmi náročný, tak dnes u té mladší generace je to už jinak. Ti mladší manažeři vystudovali na západě a mají již více západní zvyklosti. Pohostinnost v Rusku a zemích SNS je obrovská. Výhoda českých podnikatelů je, že dokáží i po jednání udržovat neformální styky a po zavření pracovních desek ještě posedět. Pobavit se o fotbale, hokeji a tak dále – na rozdíl od západních podnikatelů. Ale vodka již není hlavní pracovní nástroj dobrání se k pozitivnímu výsledku jednání. Ta mladší generace více odděluje práci od soukromí.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Lukáš Petřík

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…